Semafor

Ivan Vyskočil (1929) – Reduta, Na zábradlí, Nedivadlo
– počátky Semaforu můžeme hledat v tzv. text-appealových (netradičně pojaté povídky, komentáře a písničky) večerech Ivana Vyskočila a Jiřího Suchého ve jazzové vinárně Reduta, tato spolupráce pak vyústila v uvedení muzikálu Kdyby tisíc klarinetů v Divadle Na zábradlí, spolu s Václavem Havlem tu píše Autostop. Rozvíjí se tu i pantomima, Vyskočil spolupracuje s mimem Ladislavem Fialkou a také se zpěvačkou Ljubou Herrmanovou,
– Vyskočil později zakládá své Nedivadlo společně s Leošem Suchařípou a Pavlem Boškem, roku 1975 odcházejí z Reduty, působí v klubu Futurum a Malostranské besedě
Jiří Suchý (1931) a Jiří Šlitr (1924-1969)
Suchý chce ovšem dál pokračovat v tvorbě her se zpěvy, hledá nové prostory, nakonec (1959) nachází místo v ulici Ve Smečkách, od roku 1962 účinkuje v pasáži Alfa, dnes sídlí v suterénu Karlínského divadla, název SEMAFOR je zkratkou pro SEdm MAlých FOrem (hudební komedie, jazzové koncerty, filmové produkce, poezie, pantomima, loutky, výtvarné umění), stává se z něj hudebně zábavné divadlo, zejména díky Suchého spolupráci s Jiřím Šlitrem, po počáteční spolupráci s M. Horníčkem (např. Člověk z půdy), pokračuje tvorba této autorské dvojice ve hrách Zuzana je sama doma, Jonáš a tingl-tangl, Dobře placená procházka, zejména uvedením Jonáše a tingl-tanglu došlo k obnovení atmosféry kabaretů a šantánů, známé byly rozhovory Jonáše s Melicharovou (Jitka Molavcová)
Miroslav Šimek (1940) a Jiří Grossmann (1941-1971)
– v Semaforu se objevuje i originální humor ve vystoupeních (Návštěvní den I-III; povídky vydány knižně) Šimka a Grossmanna, po Grossmanově smrti hledá Šimek nového partnera, vystupuje s L. Sobotou a P. Nárožným, později zakládá v bývalém kině Jalta Divadlo Jiřího Grossmanna ( s J. Krampolem, U. Klukovou), v současné době se věnuje spolu se Z. Bubílkovou politické satiře (S politiky netančím)
Rokoko, Ypsilon, Kladivadlo, divadlo Husa na provázku