Vývoj české prózy od roku 1945 2

4.1971-1989-období normalizace (upevnění moci komunistů), období totality, komunisté znovu řídili politiku a kulturu, jejich vliv ale přeci jen nebyl tak silný jako v 2.období, řada knih je zakazována a řada autorů raději emigruje
oficiální – tvorba úředně povolená, tvořili ji buď přívrženci režimu anebo autoři, kteří se zakázaným tématům vyhnuli, vznikla řada ¨knih o přírodě, často se jednalo o vzpomínky na dětství, psychologické, některé knihy si udrželi uměleckou hodnotu, jiné byly zcela podřízeny politice
samizdatová – autoři si svá díla často museli vydávat sami a tajně, knihy se šířili většinou jenom přepisováním na stroji (10-20 výtisků), teprve později vznikala samizdatová vydavatelství (Petlice-Ludvík Vaculík, Expedice, Kvart), u nás vycházeli i samizdatové časopisy (Prostor, Vokno) /// Ludvík Vaculík, Eva Kantůrková, Václav Havel
exilová – tvorba českých autorů, kteří emigrovali a tvořili v zahraničí, kde mohli psát svobodně, jejich knihy vycházeli v zahraničních vydavatelstvích a některá z nich založili naši krajané (Kanada-Toronto-Josef Škvorecký, Mnichov, Řím, Londýn, Zurich), bylo vydáváno 1.000 kusů, protože v cizí zemi bylo jen málo českých čtenářů a do Československa se knihy dostaly pouze ilegálně /// Josef Škvorecký, Ivan Blatný, Milan Kundera
Bohumil Hrabal-tvorba některých autorů lze rozdělit do více skupin
5.1990-2000-po revoluci v roce 1989 se uvolňují poměry v politice a kultuře, znovu zesílil vliv západní tvorby, tento proces se projevil svými klady i zápory:
+ byly vydány knihy dříve zakázané, vzrostl počet vydavatelství, roste počet vydávaných knížek, pronikají k nám nové literární směry
– kvůli zisku se vydávají i knihy málo hodnotné, chybějí potom dotace na kvalitní literaturu, ve vydávání knih je velký chaos