11.Klasikové české prózy 2.poloviny 19.století
česká lit. byla trochu na nižší úrovni:
– psychologie postav – není tu psychologický román
– ne moc složitý děj
– zobrazoval se život nižších vrstev = „próza se soc. motivy“
– 1848 –česká lit. rozprášena(Havlíček, Tyl do vyhnanství,Palacký doma, ale nesměl psát
Frič, Sabina ve vězení)
Jan Neruda (1834-1891)
– pocházel z chudých poměrů,přispíval do různých novin a časopisů, až se ustálil v redakci Národních listů,proslavil se hlavně svými fejetony,žil „malým českým bohémským životem“
realismus:
POVÍDKY MALOSTRANSKÉ
– detailní realistický popis, objevují se tu ale i prvky romantismu a líčení
– povídky např.: TÝDEN V TICHÉM DOMĚ – nemá jednotný děj, netypická
JAK SI PAN VOREL NAKOUŘIL PĚNOVKU
O MĚKKÉM SRDCI PANÍ RUSKY
HASTRMAN
DOKTOR KAZISVĚT
U TŘÍ LILIÍ
TRHANI – nejrozsáhlejší jeho souvislá próza
– o dělnících na železnicích, kteří trhají dynamitem skály
– realisticky vylíčena jeho práce a život
– soc. motivy – o chudobě
