Chudí v kostele
– znovu se vrátil do Paříže a přidal se k básníkům ‚les zutistes‘, setkal se s parnasisty → zklamání z literárního světa → vyhrocoval své ‚mravy neotesance‘
– začal milostný vztah s Verlainem a odjel s ním do Londýna:
Iluminace (1872-3): sbírka básní, mnoho kontrastních metafor, vydal je Verlaine
Sezóna v pekle (1873): v době odloučení od Verlaina → reflexe jejich vztahu, dospěl k názoru, že vrcholnou poezií je mlčení
– po Verlainově uvěznění začal cestovat ve velkém a napsal spoustu básní
– obchodoval na Blízkém východě se zlatem atd., zemřel v 37 letech (nádor v koleně)
– Charles Baudelaire (1821-1867): hranice parnasismu a symbolismu, životní styl ‚dandy ‘, Verlaine ho nezařadilo do svých Prokletých básníků
– před maturitou vyhozen ze školy → z ukřivděnosti odjíždí do Indie, po návratu po návratu prohýří značné dědictví po otci; provokativní poměr s mulatkou Jeanne Duval
– podnikl literární ‚turné‘ po Evropě, při němž postupně ochrnul a vrátil se do Paříže
