Džaur (1813):
před smrtí vypráví mnich o své lásce k Turkyni, která byla utopena, po pomstě vstoupí do kláštera, protože nenávidí celý svět
Korzár (1813), Lara (1814): opět turecké náměty, byronský hrdina
Hebrejské melodie (1815): inspirované Starým zákonem
Don Juan (1819-24): nedokončený komický epos, romantická dobrodružství stylem vtipné satiry použita jako útok proti soudobé společnosti
– titanismus: hrdý vzdor proti Bohu, osudu a moci, kontrast lidské a božské tyranie, víra v konečné vítězství dobra; revolta vždy ztroskotá → hluboký pesimismus
– Percy Bysshe Shelley (1792-1822): aristokrat, od mládí zaníceným hlasatelem revolučních ideálů, za prosazování ateismu vyloučen z Oxfordu, v 19-ti unesl do Skotska 16-tiletou dívku, se kterou pak měl 2 děti, nerozuměl si s ní, po 4 letech se zabila; 2.manželka Mary Gordun – 3 děti, všechny zemřely, časté nevěry (i s její sestrou), po jeho smrti sebrala a vydala všechny jeho básně
Óda na západní vítr (1819): jedna z nejlepších světových lyrických básní
Odpoutaný Prométheus (1820): básnické drama, polemika s Aischylovou tragédií Prométheus spoutaný, Jupiter (domnělá všemohoucí nadvláda) Prométheus (lidská touha po dobru, trpělivý odpor k uskutečnění této touhy)
