a) Futurismus
Vznikl roku 1909 zveřejněním Manifestu futurismu italského básníka Filippa Marinettiho. Futurismus (futurus = budoucí) se bouřil proti tradici v umění. Rychlost, proměnu a pohyb světa se futuristé snažili promítnout do výtvarnictví i literatury. Neuznávali jakékoli předchůdce, hlásali revoltu, anarchii, destrukci a věřili ve svět techniky. Pro literaturu se stala výchozí tzv. teorie osvobozených slov, která usilovala o svobodu slova a nevázanost verše. Jednalo se o odstranění interpunkce, slovesa byla užívána pouze v infinitivu. Kromě Marinettiho (Zzang tůmp tůmp, Ohnivý buben, Futurismus a fašismus) futurismus zastupoval také Rus Vladimír Majakovskij a Velemír Chlebnikov – vytvářel nová slova bez jakéhokoliv významu.
b) expresionismus
Vzniká v 1. pol. 20. stol. v Německu, je zde také nejvíce rozšířený. Zakladatelem je německý dramatik Bertold Brecht. U nás je to tzv. Literární skupina (tj. básníci, kteří tvořili v Brně) – Ladislav Klíma, Richard Weiner. Je to reakce na 1. světovou válku. V jeho centru pozornosti jsou citové stavy a projevy lidské psychiky. Tyto psychické momenty jsou však pesimistického až katastrofického rázu – poezie je plná zoufalství, prázdnoty a bolesti. V malířství byl představitelem Nor Edward Munch a jeho obraz Výkřik, Emil Nolde, James Ensor.
Dalšími představiteli jsou Franz Kafka, Johannes R. Becher, Gottfried Benn.
