HUSITSKÁ REFORMACE
alegorie; proč je na světě utrpení a neštěstí, proč jim Bůh zcela nezabrání
– Jan Hus (1370?-1415): *v Husinci u Prachatic, studia na UK, přednášel, vysvěcen na kněze, po vydání Kutnohorského dekretu (1409) na čas zvolen rektorem vysokého učení, 1402 jmenován kazatelem v Betlémské kapli, 10 let zde v češtině kázal, vyhrocení reformního úsilí v ostrou kritiku společenského života a stavu církve, proti odpustkům papež ho dal do klatby a nad Prahou byl vyhlášen interdikt odešel na venkov, 6.8.1415 upálen
– zpočátku latinská (hl. teologická), pak česká díla
– De ecclesia (O církvi): autorita Písma nad papežem, není třeba uznávat hodnostáře, pokud se nedrží učení Kristova; součástí obžaloby v Kostnici
– české spisy: Postila (= soubor kázání), Výklad Viery, Desatera a Páteře, Knížky o svatokupectví (korupce), O šesti bludiech (v češtině i latině), Dcerka (jak má žít žena)
– pravděpodobně i autorem De orthographia Bohemica (= O českém pravopisu; návrhy na zjednodušení), věnoval se malířství a hudbě (navrhl změny duchovních písní)
– po Husově smrti v Čechách vlna odporu proti církvi, 1419 1.defenestrace pod vedením Jana Želivského svrženi protireformně smýšlející konšelé, ničení výzdob kostelů,…
