Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad – byl zvolen králem. Muselo dojít k popírání extrému. Za jeho vlády se šíří polemiky.
Jan Rokycana – papežem oficiálně neznámý biskup. Vynikající řečník a stoupenec vlády Jiřího z Poděbrad.
Postila, Ctibor Tovačovský z Cimburka, Hádání pravdy a lži, O kněžské zboží, Panování jich – středověká forma sporu mezi pravdou a lží a o tom, kdo má pravdu.
Vznikají také cestopisy – Deník panoše Jaroslava – líčí cestu k francouzskému králi.
Deník Václava Šaška z Bířkova – putování českého poselstva na západ a jih Evropy. Originál se nedochoval. máme opis z 16. stol.
Z Čech až na konec světa – Alois Jirásek.
Rozvíjelo se dějepisectví. Ustupují kroniky z doby husitské. Vznikají malé kroniky. Staré letopisy české – sebrání všech kronik. Zájem o zábavnou literaturu.
Středověké univerzity – k jejím založením dával souhlas papež, byly totiž v rukou církve a univerzitní profesoři byli převážně kněží. Univerzity se dělily na 4 fakulty:
a) nejnižší průpravová – fakulta svobodných umění
b) vyšší fakulty: bohoslavenská, lékařská, právnická.
Vysokoškolským studentům se říkalo žáci. Jejich poezie byla česká a latinská – žákovská poezie. Potulný student, který si na živobytí vyžebrával příspěvky od bohatých a chodil od města k městu, se nazýval vagant.
