Karel Hynek Mácha

(1810 – 1836).Nejvýznamnější a nejdůslednější básník českého romantismu. Narodil se v Praze, studoval práva a filozofii. Jeho záliba byla cestování (okolí Prahy, Krkonoše, východní Čechy, zříceniny hradů, Itálie) a divadlo (ochotník). Krátce byl advokátním praktikantem v Litoměřicích. Tam těsně před sňatkem s Lori Šomkovou, matkou svého syna, zemřel na následky nemoci a vyčerpání; tamtéž pohřben, ale v roce 1939 jeho ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov.
Dílo:
– Máj – (1836 – lyrickoepická báseň, vrchol tvorby, základní dílo moderní české poezie. Východisko k filozofickým úvahám o symslu života  ostrá kritika tehdejší společnosti (rozvrácená rodina, citová lhostejnost, mechanické chápání spravedlnosti); slova Vilémova (= autorova) jsou obžalobou společnosti.
– Večer na Bezdězu – (zachycuje Máchovy cestovní dojmy formou lyrizované prózy.)
– Marinka – (1834 – obraz pražské chudiny Na Františku; Marinka = ideál krásy x drastická skutečnost, prostředí chudoby.)
– Cikáni – (1835 – složité lidské vztahy, život vyděděnců, romantické tragické zápletky, realistická kresba postav.)
– Pouť krkonošská – (obraz přírody, básnická próza.)
– Obrazy ze života mého – (lyričnost, autobiografické prvky.)
– Křivoklát – (Líčí krále Václava IV. jako zajatce českých odbojných pánů na Křivoklátě, jeho osvobození a návrat do Prahy.)