LATINSKÉ PÍSEMNICTVÍ

– Zbraslavská kronika: autorem opat Zbraslavského kláštera, končí r. 1338 → Čechy za Přemyslovců, srovnatelná s Kronikou českou
– Karel IV.: 1346 K4 králem římským, 1347 králem českým, 1355 římským císařem, Praha-důležité postavení: 1344 arcibiskupství, 1348 UK
– veškerá díla latinsky , Korunovační řád, 1.zemský zákoník: Majestas Carolina
Vita Caroli (= Život Karlův): životopis, určen synům → výchovný, filosofické úvahy, panování: služba Bohu, nejen lidem; snažil se být ‚lidový panovník‘
– přispíval k tvorbě legend (Legenda o sv. Václavu), napsal kapitoly do Kroniky králů (autorem Přibík Pulkava z Radenína)
– dopisoval si s Petrarcou  věděl o italské renesanci, ale v Čechách se choval jako klasický středověký panovník; pozval do Prahy Konráda Waldhausera

ZLATÝ VĚK ČESKÉ LITERATURY 2. pol.14.stol.
– Legenda Aurea (Zlatá legenda, Legenda světců) – kniha prozaických legend, před r.1260 ji pořídil italský dominikán Jakub de Voragine, ve středověku obrovská popularita, přeložena do všech evropských jazyků; u nás byla předlohou českého Pasionálu (sbírka životopisů světců, sepsaná za vlády Karla IV., v němž byli někteří cizí světci nahrazeni českými, včetně Karlovy vlastní Legendy o sv. Václavu, počátky české umělecké prózy)
 dokazuje to, že lidé měli přehled o evropské literatuře