Malý princ (1943):
Malý princ (1943): alegorie dětství, fantasie, rozhovor člověka s vnitřním dítětem
Citadela (1946): filosofující – rozhovor mezi vládcem malého národa v poušti a jeho synem, který má převzít vládu
– autoři navazující na symbolismus, zčásti katoličtí:
– Paul Claudel (1868-1955): diplomat (i v Čechách), katolík, hlavně poezie
Patero velkých ód (1911): náročná symbolistní poezie, volný verš, Panna Maria ponocná
Saténový střevíček (1939): drama, viz okruh 19
– Charles Péguy (1873-1914): *do chudých poměrů v Orleánsu, stipendium na Sorbonně, knihkupectví, kde se scházeli socialisté, odvrátil se od levice a konvertoval ke katolictví, zemřel jako důstojník v 1.sv.v., inspirace Johankou z Arku, poezie, volný verš
Ta jediná je paní: = chudoba, předválečná báseň
– Paul Valéry (1871-1945): přítel Mallarmého, pod jeho vlivem psal básně (Album starších veršů) a po jeho smrti se na 20 let odmlčel, nedostudoval práva, pracoval na ministerstvu války a ve zpravodajství
– chtěl psát čistou poezii, která není zakalená emocemi, odmítal avantgardu a surrealismus
Mladá parka (1917): = sudička, bohyně narození; rozsáhlá báseň, tělesno × duchovno, velký ohlas
Kouzla (1922): filosofující poezie
Stránky o ničem. Minimum informací, stupidní rušící reklamy…