Rysy dramatu:
– neomezenost látky, místa, času
– obraz pozemského života, kladné i záporné lidské vlastnosti
– postavy žen nepodřízené, lidové postavy – Juliina chůva
– příčinou je lidská vášeň náhoda , ne osud jako u antických dramat.
– Komické prvky nejsou odděleny od tragických
Lope de Vega (1562 – 1635)
„Fuente Ovejuna“
hra založena na skutečné události – zbouření lidu proti církevním hodnotám(komtur) – jeho smrt, vesnice je souzena – kdo je vrah, každý opakuje Fuente O vejuna, královský soudce kpituluje před jednotností venkovanů a nikoho nepotrestá
obraz odboje proti vůli a útisku
c) Klasicistní francouzská komedie a tragédie.
1. tragédie
Pierre Corneille (1606 – 1684)
„Cid“ (1636)
základním konfliktem je rozpor mezi ctí, povinností a láskou. Rodrigo – smysl pro čest a odvahu, spor o panovníkův zájem, hájí zájem svého otce. Nucen vstoupit do souboje s otcem své milé (Xiména), zabije ho. Xiména musí ctít otce, oblékne se do černého a Rodriga zavrhne i když ho miluje. Po roce král rozhodne, aby se vzali.
