Sépie (1927):
Sépie (1927): inkoustový mrak – metafora poezie, hravost, úspornost, chtěl zachytit význam ne rytmus (nevyvážený verš, nehleděl na formu)
– konec 20. let: velká generační diskuze Kam dál? (levicové × avantgardní zaměření)
– Bedřich Václavek: Poezie v rozpacích (1930) – shrnutí problému, levicově zaměřený teoretik
– 1931 Devětsil rozpuštěn, každý básník dál pokračoval vlastním směrem
30. LÉTA
POEZIE TRAGICKÉHO ŽIVOTNÍHO POCITU
– Vilém Závada (1905-1982): nepoetistická poezie, válečný sirotek, FF UK, Klementinum, výstavy přednášky, po 2.sv.válce komunismus, Svaz čs.spisovatelů
Panychida (1927): předznamenání poetiky 30. let, částečně poetismus, ale radikálnější motivy, strach ze smrti a nezdaru
Siréna (1932): havířská siréna, která se ozývá na poplach; nostalgie po dětství v neprůmyslové Ostravě, nyní smutně zničená × babylónská nevěstka (tj. Praha)
– Halas: Kohout plaší smrt (1930): drastično, smrt, zmar, tragika života, ortenovské
