Světská epika:

Světská epika: Tristam a Izalda, Tangariáš a Floribella, Trójanská kronika (příběh o dobývání tróje), Tkadleček (oblíbená forma sporu mezi Tkadlečkem a neštěstím. Vyčítá, že mu neštěstí vzalo jeho milou. Vzniká kolem roku 1400 a je to dílo pro náročné čtenáře. Námětem skladby je spor ve formě filosofické disputace mezi Tkadlečkem a neštěstím a právo svobody lidské vůle. Vzor je německá skladba Oráč z Čech.)

Světská lyrika: autoři – vysokoškolští žáci
a) milostná lyrika – Závišova píseň (s přírodními motivy), Dřěvo se listem odievá (přírodní motiv), Otep mirty, Ztratila jsem milého.
b) satirické písně: Píseň veselé chudiny (o bídě, vtip, ironie), Podkoní a žák (spor studenta a panského služebníka o tom, kdo se má lépe; ironie a trpkost; forma dialogu, živý, přístupný jazyk), Svár vody s vínem.
Satiry Hradeckého rukopisu: autoři neznámí (i z měšťanstva); poprvé kritika nedostatků světských i církevních, obraz měšťanského života. Desatero kázanie božie – veršované kázání, útok na hříšníky; autor jim vyhrožuje formou přirovnání (osud trubců v úle), Satiry o řemeslnících a konšelích – kritika nepoctivosti a okrádání; výhrůžka méně útočná (peklem), O lišce a džbánu (bajka) – veršované exemplum (krátké vyprávění s poučením)
Smil Flaška z Pardubic, Nová rada – alegorie; zvířata radí lvovi = rada králi, jak má vládnout (ideál panovníka podle představ vysoké šlechty)