V tomto období vzniká jednak:

1. LATINSKY PSANÁ LITERATURA: Jan z Rabštejna, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, Jan Campanus Vodňanský (rektor Karlovy univerzity)
2. ČESKY PSANÁ LITERATURA:
a) Naučná – Viktoriin Kornel ze Všehrd významný překladatel a právník. Jeho nejznámějším dílem je spis o Právech o súdiech i o odskách země české knihy devatery je to spis napsaný dokonalým českým jazykem dski – deskky koruny česky.
b) Cestopisy – Kryštof Harant z Polžic a z Bezdružic ve svém cestopise popisuje svoji cestu do Benátek a Egypta. Václav Vratislav z Mitrovic popisuje svoji cestu do Cařihradu (Istanbul).
c) Kroniky – Václav Hájek z Libočan napsal Kronika česká popisuje v ní české dějiny, až do r. 1526 (nástup Habsburků na český trůn) po umělecké stránce je kronika na vysoké úrovni po historické stránce je však nepřesná byla velice oblíbená u čtenářů.
d) Jazykovědná díla a překlady – Jan Blahoslav (1523 – 1571) byl to mnoho strannývzdělanec biskup JB jeho nejznámějším díla jsou: FILIPIKA PROT MISOMUSŮM (filipika – útočná řeč proti Filipu Makedonskému), (Misomusové – nepřátelé vzdělání) blahoslav zde obhajuje nutnost vzdělání pro člověka. Říká, že vzdělání člověku v životě pomáhá a nevzdělanost je naopak překážkou pokroku. GRAMATIKA ČESKÁ – spis o jazykové kultuře a jazykových normách (pravidla pravopisu) spis je doplněné o sbírku přísloví. MUZIKA – je to spis hudební teorie. Blahoslav sestavil zpěvník bratrských písních ŠAMOTULSKÝ KANCIONÁL. Blahoslav přeložil Nový zákon a na jeho podnět přeložily představitelé JB celou bibli jako tzv. BIBLI KRALICKOU vznikla v Kralicích na Moravě byla napsána dokonalým českým jazykem, který se stal vzorem literárního jazyka na několik století tzv. kraličtina. Nejvýznamnější vydavatel a nakladatelé Jiří Melatrich z Aventina, Daniel Adam z Veleslavína.