Znaky shakespearovského dramatu:
– neomezenost látky, času, místa
– obraz pozemského života, kladných i záporných lidských vlastností (žárlivost, vášeň, přátelství, věrnost, touha po moci, majetku, nenávist ap.)
– postavy žen (nepodřízené, samostatně rozhodující o svém životě) a lidové postavy (Juliina chůva)
– příčinou renesanční tragédie je lidská vášeň nebo náhoda (ne osud jako v antickém dramatu, proti němuž je vzpoura marná)
– komické prvky nejsou ostře odděleny od tragických
– jazyk veršovaný se střídá s prózou (nejnižší vrstvy, komické postavy), lidový jazyk
– vliv antického dramatu trvá, např. existence chóru (ale ve funkci úvodu do situace), motivy řeckého bájesloví
5.Humanismus a renesanční umění v české literatuře
Humanismus – největší rozkvět starší české lit.
– renesance se tu v pravém slova smyslu nerozvinula (vliv náb. ideologie), pouze v knížkách lidového čtení, zábavné próza (Historie o bratru Janu Palečkovi)
– reformace a husitské hnutí – zbrzdění kulturního vývoje, přehlížení uměleckých cílů
– ideologické cíle, naukové, odborné překlady, polemika, překlady antických děl
– neoriginálnost, ubývá anonymů, individuální pojetí
