Máj (1836):

muž je vyhnán z domova, stane se vůdcem loupežníků, nevědomky ve svůdci své milenky zabije vlastního otce, je zbaven naděje na posmrtný život a popraven
– 4 základní motivy: hana, vina, kletba, pomsta
– 4 zpěvy a 2 intermezza, jamb – sylabotónický verš
– kritiky: „ohrožení zdravého vývoje národní společnosti“ a další odsuzující kritiky, jeho tvorbu objevili až májovci
– Karel Havlíček Borovský (1821-1856): vystudoval filosofii, chtěl být knězem, ale pro kritiku protinárodní výchovy kněžstva byl z Klementina vyhozen
– v Moskvě jako vychovatel v rodině slavjanofilského učence Ševyrjeva, poznal carský absolutismus a nevolnictví, uvědomil si nereálnost představ o slovanském bratrství  kritický postoj k životu, satira, epigramy
– upozornil na sebe recenzí Tylova Posledního Čecha, požadoval od literatury životní pravdivost, myšlenkovou původnost a vysokou uměleckou úroveň
– kritika kollárovského pojetí slovanské vzájemnosti (viz výše)
– redaktor Pražských novin, založil Národní noviny, snažil se o politickou výchovu národa v liberálním duchu, ve svých novinách pranýřoval politiku vlády, směřující k obnovení absolutismu; v příloze Šotek vycházely jeho epigramy
– 1851 donucen zanechat veřejné činnosti a odejít do ústraní, téhož roku zatčen a odvezen do tyrolského Brixenu, kde žil do r.1855