REAKCE NA VÁLKU

Českou poválečnou literaturu můžeme rozdělit do několika hlavních proudů. Těsně po skončení WWII se autoři věnovali hlavně reakci na válku. Tato válečná literatura může být rozdělena do několika hlavních obdobích. První vlna ohlasů na válku je především informativní. Vyznačuje se faktografičností, reportážním charakterem, často má formu reportáže nebo očitého svědectví. Nejvýznamnější představitelé tohoto proudu literatury jsou Jan Drda a Julius Fučík.

První vlna

Julius Fučík – byl literárním vědcem, žurnalistou. Byl to komunistický zaměřený autor. Jeho nejznámějším dílem je Reportáž psaná na oprátce, která se ve své době stala nesmírně populární. Jde o autentickou reportáž, kterou autor psal v době svého věznění během WWII. Údajně ji psal na kousky papíru, které byly pašovány ven z vězení a následně poskládány a vydány souhrnně v jedné knize. O tomto díle mluvíme jako o umělecké reportáži.

Jan Drda – byl prozaikem a dramatikem, do literatury vstoupil během války (Městečko na dlani). Po válce vydal soubor povídek Němá barikáda, kde popisuje boj proti fašismu, všímá si hrdinství běžných lidí nebo dětí v mezních situacích.

Druhá vlna (50. léta) – v tomto období se autoři opouští faktografické popisovaní válečných události, ale snaží se spíše vystihnou psychiku postavy, její pocity a vývoj.

Arnošt Lustig – autor próz se židovskou tématikou. Lustig byl silně poznamenán svým židovským původem, léta 1942-45 strávil v koncentračním táboře, roku 1945 uprchl z transportu smrti a do konce války se musel skrývat, v roce 1968 odešel do emigrace. Jeho dílo je značně autentické, neboť většinu toho, o čem píše, sám zažil. Jako tématiku používá člověka, který se dostane do krajní situace a musí ji řešit, jeho hrdinové se vyznačují morální silou, která jim pomůže situaci překonat. Jeho stěžejním dílem je novela Motlitba pro Kateřinou Horovitzovou (toto dílo tvořeno v duchu neorealismu, bez patosu, kontrastuje s líčenými událostmi, líčí osudy mladé židovky, která je vězněna v koncentračním táboře, v umývárně před koncentračním táboře zastřelí německého důstojníka => najde v sobě morální sílu na vzpouru x pasivita ostatních vězňů). Dalším dílem, který používá podobnou tématikou je novela Nemilovaná, kde líčí osudy prostitutky v terezínském ghettu)