Literatura vrcholného středověku (přelom 13. a 14. stol. – 15. stol.)
ČESKY PSANÁ LITERATURA
– čeština pronikala do literatury pozvolna, z té doby zejména glosy = vpisky do latinských knih, stále probíhá demokratizace literatury a její postupné zesvětšťování
– výlučné postavení měl verš (vliv ústní lidové slovesnosti), nezájem o původnost námětu, anonymita
žánry:
• Duchovní lyrika
• Duchovní epika
• Světská lyrika
• Světská epika
• Sociální satiry
• Drama
• Zábavná a odborná próza
– příznivější podmínky pro rozvoj české literatury nastaly na přelomu 13. a 14. století za vlády Karla IV. (velký kulturní i hospodářský rozvoj, Čechy důležitým centrem Evropy) – arcibiskupství (1344), pražská univerzita (1348)
Rytířská epika
– navazuje na podobný proud literatury v Evropě, dobrodružné a milostné náměty
Alexandreis – přelom 13. a 14. století. Vypravuje o řeckém králi Alexandru Velikém. Podobných „alexandreisů“ vznikalo po Evropě v té době mnoho. Autor je neznámý, ale podle stylu usuzujeme na člena vyšších vrstev (šlechtic) – veršované, rytířský epos. Psané v češtině.
Tristan a Izolda – veršovaný rytířský epos, milostný námět autor převzal z francouzského příběhu, zábavná próza
Kronika trojanská – psáno v próze, vypráví o trojské válce. Jde o první knihu tištěnou v Čechách.
Kronikářství
Dalimilova kronika (14. stol.) – je to první česká veršovaná kronika. Zachycuje české dějiny od příchodu praotce Čecha až do r. 1314. Příběhy z českých mají působit na současníky a zdůrazňují potřebu vlastenectví, národní hrdosti … Historicky však kniha není příliš důvěryhodná. Autor zřejmě příslušník vlastenecké šlechty.
