Próza s tématikou českého venkova, ruralismus

Maturitní otázka 12
Próza s tématikou českého venkova, ruralismus

František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852)
sběratel lidové slovesnosti
narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře
studoval na gymnáziu v Českých . Budějovicích, poté filozofii v Praze
zabýval se studiem slovanských jazyků a slovanskou slovesností
pro četbu Husovy postily byl vyloučen ze studií
poté pokračoval ve studiích v Linci a znovu v Praze, ale studia nedokončil
stal se vychovatelem a učitelem
1834 se stal redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela
zaměstnání musel opustit, když uveřejnil nepříznivou zmínku o ruském carovi jako utlačovateli polského národa
poté žil ve stísněných existenčních podmínkách, začátkem čtyřicátých let se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi
poslední léta před smrtí žil v Praze, kde také zemřel
Obraz venkova:
Ohlas písní českých
na rozdíl od ruského Ohlasu, který vznikal velmi krátkou dobu, za šťastné a umělecké pohody vznikaly české Ohlasy dobu mnohem delší a v krušnějším období autorova života
Čelakovský zde zachytil obraz českého venkovského lidu z konce třicátých let
odlišnost české a ruské poezie zobrazil na začátku sbírky krátkým srovnáním
nejsou zde žádné hrdinské písně, ale hlavně satirické písně, které míří proti měšťáctví

Nejzdařilejší báseň z českých Ohlasů:

Toman a lesní panna
Toman odjíždí za svou milou, přičemž ho sestra varuje, aby nejel do Doubravy. Po cestě vidí domek a vněm děvče, které vyznává lásku nějakému muži. Toman pokračuje do Doubravy. Po cestě vidí lesní pannu na jelínku. Lesní panna ho utěšuje a odjíždí spolu. Tomanovi plesá srdce, ale posléze umírá a padá z koně.

Úryvek:  
Švarný hochu, nezoufej,,
bujným větrům žalost dej!“
To když sladce zpívala,
v oči se mu dívala
lesní panna na jelenu,
Toman cítí v srdci změnu….

 Božena Němcová (1820 – 1862)
česká spisovatelka, sběratelka lidové slovesnosti
vlastním jménem Barbora Panklová
narodila se ve Vídni v rodině české občanky Terezie Novotné a německého občana, panského štoly Hanze Pankla (sloužil kněžně Zaháňské)
dětství a mládí strávila v kouzelném ratibořickém údolí u České Skalice
chodila do školy v České Skalici, dnes je zde muzeum Boženy Němcové
v 17-ti letech byla provdána za vlastence Josefa Němce (o 15 let staršího, byl za své názory kárán), který pracoval jako úředník finanční stráže
narodily se jim 4 děti – Hynek, Karel, Theodor, Jaroslav,
Josef Němec byl často překládán, Němcová často cestovala s ním, což ovlivnilo její tvůrčí činnost.
seznámila se postupně s Tylem, Erbenem, Fričem, Čelakovským, Raisem , od nich získala poznatky o české literatuře
po přeložení manžela do Domažlic začala sbírat lidovou slovesnost
konec života Němcová prožila v Praze
jejím životem se zabývala Helena Sopková, která se domnívala, že Božena Němcová se narodila v Rakousku o 4 roky dříve a byla dcerou sestry baronky Zaháňské
Obraz venkova:
Obrazy z okolí domažlického
protějšek k předchozímu dílu, vznikly za pobytu na Chodsku (1848).

Babička (1853 – po smrti jejího milovaného synka Hynka)
Základní dějovou osnovu Babičky tvoří dvě pásma.První z nich ukazuje život na Starém bělidle s příjezdem babičky a popisem jejího všedního dne. Pak se objevují vedle členů Proškovy rodiny další lidé: mlynář, rýzburský myslivec, panský strážník Mojžíš, bába kořenářka, bláznivá Viktora, paní kněžna atd. Druhé pásmo, které pozvolna navazuje na první, popisuje přírodní dění během ročních období a ukazuje život v jednotlivých fázích roku.

Pohorská vesnice
vystupuje zde kníže Hanuš Březenský, který je ještě více zidealizovaný než kněžna v Babičce.
Je zde ale realisticky vylíčen život venkovanů i slovenští drotáry.

Chýže pod horami
vypráví o lásce bohatého měšťana – Čecha a o slovenské gazdově družce
Chtěla přispět ke sblížení Čechů a Slováků
Němcová ji považovala za velice důležitou, dala tuto povídku do almanachu Máj pro budoucí generaci.

Divá Bára
Divá Bára se narodila za bouře, matka zemřela při porodu. Lidé ji neměli rádi, protože byla jiná. Byla silná, prala se s chlapci a ochraňovala jednoho z nich. Nebála se ničeho, nedbala na pověry. Bára měla přítelkyni. Ta měla úplně jinou povahu. Báru měl rád i pan farář. Bářinu přítelkyni chtěli rodiče sezdat s bohatým starým pánem. Ona však milovala jiného. Bára šla jednou za maminkou myslivce pro koření a přenocovala tam. Uviděl ji myslivec a zamiloval se do ní. Viděli se ještě na tancovačce, kde si ji vyvolil za tanečnici. Všechny na ni žárlily. Bára vymyslela plán, jak postrašit nápadníka své přítelkyně. Ten se polekal a upustil od sňatku. Lidé pronásledovali strašidlo a když zjistili, že je to Bára, zavřeli ji do márnice. Ta začala hořet a vysvobodil ji myslivec a odešli spolu.

Karla
Karla a její přítelkyně Hanička vyrůstaly vedle sebe, měly se rády, ale jak vyrůstaly, začaly se sobě odcizovat, protože Haničce se zdálo, že je Karla divná a že ji k ní něco přitahuje. Také jí přišlo divné, že ji nikdy neviděla nahou. Když se začal o ni někdo ucházet, Karla tomu nebyla ráda. Když chtěl dát někdo Haničce polibek, dupla mu Karla na nohu. Když přijeli verbovat na vojnu, oblékla se Karla do vojenského a nechala se odvést.
Matka vydávala Karla za dívku, protože chtěla zabránit tomu, aby šel na vojnu a jako jeho otec padl.

V zámku a v podzámčí
nejkritičtější povídka
je zde realisticky zobrazen život poddruhů.

Vítězslav Hálek (1835 – 1874)
prozaik, básník a novinář, kritik
narodil se v Dolínku u Mělníka
celé jeho literární dílo i názory ovlivnila léta strávená v prostředí klidného středočeského venkova
studoval na gymnáziu spolu s Nerudou
odmítl přání rodičů, aby studoval na kněze, studoval na filozofické fakultě v Praze
studia nedokončil, rozhodl se plně věnovat literatuře
byl redaktorem časopisu Lumír a Květy – zde společně s Nerudou
byl také organizátorem kulturního a společenského života (Umělecká beseda)
podporoval národní myšlenku a národní hrdost
Oraz venkova:
V přírodě
lyrika, ve které zachytil svůj rodný kraj, lidskou společnost plnou rozporů

Pohádky z naší vesnice
zachytil zde obraz vesnické bídy, to jak se s tím místní lidé dokázali vyrovnat

Muzikantská Liduška
vesnická próza, ve které zachytil smutný příběh dívky, která byla pro peníze donucena k nešťastnému sňatku, z něhož přišla o rozum

Na statku a v chaloupce, Pod dutým stromem
další vesnická próza, ve které zachytil kontrast mezi neradostným životem na statku a chamtivostí a citovou vyprahlostí bohatých

Na Vejmiňku
tato povídka se dotýká bolestivé otázky výminkářů a tragických důsledků, k nimž vede zřizování výminku, probouzející v dětech bezcitnost vůči starým rodičům

Pod pustým kopcem
poslední povídka, ve které zobrazil konzervativního sedláka s jeho příznačnými vlastnostmi, pýchou a povýšeností v protikladu s jeho synem, na něhož zapůsobila nová doba, svobodomyslnější názory a smysl pro občanská práva

Poldík Rumař
próza, ve které vypravuje dojemný příběh o podskalském pískaři, jenž se obětavě stára o chlapce ženy, kterou kdysi nešťastně miloval

Karolina Světlá (1830 – 1899)
vl. jménem Johanna Rottová
pseudonym Světlá si dala podle rodné vsi svého manžela středoškolského profesora – Petra Mužáka
pocházela z bohaté měšťanské rodiny;
byla přítelkyní B. Němcové a Jana Nerudy
ve své tvorbě byla ovlivněna četbou Geore Sandové a úmrtím malé dcerky
do Almanachu Máj přispěla povídkou „Dvojí probuzení“
byla aktivní ve společenském životě
Obraz venkova:
Ještědské prózy
romány s charakteristikou venkovského lidu
nacházela zde protiklad ke strnulým měšťáckým konvencím ze salónů
venkovský lid je mravně mnohem výš než pražští měšťáci
byla inspirována lidovými zvyky
je zde dobrá psychologická prokreslenost postav, utopické představy o zlepšení stavu společnosti cestou mravního zdokonalení

Romány:
Kříž u potoka
hlavní postavou je Evička , která zbaví rod Potockých kletby, když se zřekne lásky k bratrovi svého muže

Frantina
hlavní hrdinka ženská rychtářka, zbije svého ženicha, když zjistí, že je vůdcem lesních lupičů

Nemodlenec
psychologický rozpor mezi láskou a pomstou

Kantůrčice
vliv vesnické dívky Enefy na Otíka, který v Praze podlehne svodům velkoměsta,
vliv lásky ho zase přivede zpátky ke své milé

Vesnický román
nešťastném manželství Antoše Jírovce s ovdovělou rychtářkou
zachytila zde tragedii manželství bez lásky

Svatopluk Čech (1846 – 1908)
představitel ruchovců
narodil se v Ostředku u Benešova jako syn hospodářského úředníka, nadšeného vlastence a ctitele Kollárovy Slávy dcery.
s rodiči se často stěhoval, ale jen v oblasti středočeského kraje, který často zachycoval ve svých dílech
byl vášnivým čtenářem Byronových děl
studoval na Gymnáziu v Praze, poté absolvoval práva
nedlouho pracoval v advokátní kanceláři
brzy se stal redaktorem časopisu Květy
Obraz venkova:
Ve stínu lípy
oslava českého kraje, rodné země
jsou veršované i smutné příběhy, které si vyprávějí sousedi pod košatou lípou (idylický epos, kde klidný venkovský lid , žije životem bez rozporů)

Lešetínský kovář
příběh venkovského kováře Václava a dcery Lidunky, kteří brání svůj majetek proti německému kapitálu
kovář shromáždí kolem sebe nespokojence, ti vyvolají v továrně vzpouru, v které ale sami nakonec i s kovářem umírají
nakonec továrníkův syn prodává továrnu českému zemanovi a ten opět ženichovi kovářovy dcery

Sekáči
vypráví o životě venkovských dělníků
je zde zachycen jejich odpor k útlaku

Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)
vlastním jménem Emil Frída
narodil se v Lounech.
otec byl chudý obchodník
studoval v Klatovech na gymnázii
poté studoval kněžství, ale přestoupil na filozofickou fakultu
nadprůměrně četl
působil rok v Itálii jako vychovatel
navázal přátelství s Podlipskou
zemřel zklamaný životem
byl autorem více než 80 děl, mnoho děl také přeložil
vynikl jako básník, dramatik a autor próz
Obraz venkova:
Selské balady
zachytil zde boje sedláků proti panskému útisku

Gabriela Preissová (1862 – 1946)
narodila se v Kutné Hoře
dvakrát se vdala
1 manželství prožila na Slovácku, 2 manželství prožila na Slovensku
zážitky s těchto dvou krajů jí velice ovlivnily,což je zachyceno v jejích dílech
Obraz venkova:
Gazdina Roba
příběh venkovské švadleny, která odchází do muže k milenci a jde s ním za prací, ale končí sebevraždou

Její pastorkyňa
stará mlynářka se dopustí zločinu, aby zachránila štěstí své zklamané nevlastní sestry.

Ladislav Stroupežnický (1850 – 1892)
český dramatik
narodil se v Čerhořicích u Písku na Jihočesku
první dramatik Národního divadla
byl často uváděným autorem
začínal jako autor situačních veseloher, jejichž děj byl často umístěn do historických časových údobích
Obraz venkova:
Naší Furianti
děj je z jihočeské vesnice
hlavním dějem je spor o to, kdo má být ve vsi pomocným
je to o tvrdohlavosti českých sedláků

Alois Mrštík (1861 – 1925)
pocházel jako i jeho bratr z vesnice Jimramov
stal se učitelem, později školníkem
zemřel v Brně
celý život prožil na Moravě, dokonale poznal zdejší zvyky
napsal několik sbírek fejetonů
spolupracoval na dílech svého bratra
Obraz venkova:
Rok na vsi
románová kronika má 9 dílů
jsou zde zachyceny osudy celé vesnice během celého církevního roku
jedná se o pesimistický náhled na život, potvrzení mravního rozkladu vesnice

Karel Poláček (1892 – 1944)
český prozaik a novinář
narodil se jako syn židovského obchodníka v Rychnově nad Kněžnou
zajímal se o život židovského obyvatelstva
redaktor Lidových novin
první světovou válku prožil na frontě
zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi
Obraz venkova:
Hostinec U kamenného stolu
próza o životě ve vesnických lázních

Eduard Bass (1888 – 1946)
český prozaik a novinář
vlastním jménem Emil Schmidt
narodil se v Praze, zajímal se o její historii
byl textařem v literárním kabaretu Červená sedma
byl redaktorem lidových novin
Obraz venkova:
Klabzubova jedenáctka
příběh jedenácti synů českého chalupníka, kteří se stali fotbalisty a vytvořili proslulý fotbalový tým
Vladislav Vančura (1891 – 1942)
český prozaik, dramatik, dramaturg a filmový režisér, původním povoláním lékař
narodil se v Háji u Opavy, mládí prožil v Davli, poté žil v Praze, kde maturoval
studoval na umělecko-průmyslové škole, poté studoval medicínu
praxi vykonával na Zbraslavi, kde žil s lékařskou Ludmilu (napsala knihu o svém vztahu s Vančurou „20 krásných let“
publikoval v mnoha časopisech (Červen, Kmen, Host, Panorama)
podílel se na sborníku Devětsilu
vstoupil do KSČ, ale za své názory byl vyloučen
za okupace působil v ilegálním odboji
v době heydrichiády byl zatčen a popraven
Obraz venkova:
Pole orná a válečná
prostředí zemědělských dělníků za 1. světové války

Rozmarné léto
příběh 3. přátel z plovárny v Krokových Varech, obraz poklidného radostného života

Tři setry
příběh o venkovském chlapci, kterého poznamenala válka

Karel Václav Rais (1859 – 1926)
narodil se v Lázních Bělehrad u Nové Paky
pocházel z chudé rodiny, stal se učitelem
působil jako učitel, nejdříve na Hlinecku a později v Praze
nejdřív psal pro své studenty poučné historické příběhy a vlastenecké verše
měl zásluhu za rozkvět románové a povídkové tvorby s vesnickou tématikou
Obraz venkova:
Zapadlí vlastenci
označoval tím kněze a učitele v době obrození, kteří žili v českém pohraničí a byli jediní, kteří tam šířili kulturu, vzdělanost (půjčovali české knihy, zakládali hudební spolky), kniha působí idylicky

Západ
symbol konce lidského života
příběh stárnoucího faráře, který má být vystřídán mladým knězem a tomu původnímu hrozí, že bude muset opustit faru a skončí jako obecný chudák

Tereza Nováková (1853 – 1912)
pochází ze zámožné rodiny
měla dobré literární vzdělání
byla ovlivněna Svatoplukem Čechem a Karolínou Světlou
se svým manželem (byl kolegou A. Jiráska) odjela do Litoměřic, kde žila 19 let
studoval život a obyčeje v tomto kraji
v roce 1895 se vrátila do Prahy;
poslední chvíle života strávila v Proseči, kde prožívala velkou bolest ze ztráty svých tří synů – umělecky nejplodnější doba

Obraz venkova:
Maloměstský román
zabývá se zde osudem Zdenky Havlíčkové (dcera K. H. Borovského)

vrcholem bylo pět románů s vesnickou tématikou
námětem jsou vztahy z historie východních Čech
všechny hlavní postavy skutečně žili a autorka jejich životy pečlivě nastudovala

Jan Jílek
děj je zařazen do  doby protireformační
jedná se o příběh českobratrského emigranta, který se navrací do vlasti
děj se odehrává v Litomyšli (vylíčena jako centrum Jezuitů) v 1. 1/2 18. st.

Jiří Šmatlán
jedná se o příběh chudého tkalce z Poličska, který se snaží pomocí knih dosáhnout k pravdě
vstupuje nejprve do evangelické poté do katolické církve, ale pravdu nachází až po vstupu
do sociální demokracie
záhy poté ale umírá

Na librově gruntě
nenáboženská tématika
je zde zachyceno Poličsko 1848

Děti čistého srdce
zachytila osudy náboženské sekty

Drašar
Drašar je přezdívka J. V. Michla, který byl to katolický kněz, pokračovatel J. Jungmanna
jedná se o popis jeho života (rok 1848 a poté 10 dalších let)

Ruralismus
směr v české literatuře ve 20. a 30. letech minulého století
program souvisel s obnoveným zájmem o venkovskou tematiku
ruralisté se zaměřili na život člověka spjatého s přírodním řádem a lidovými tradicemi

Vojtěch Martínek (1887 – 1960)
český prozaik, pokračovatel tradice staršího kritického realismu
narodil se v Brušperku u Frýdku Místku
studoval gymnázium v Ostravě
byl středoškolským profesorem v Ostravě
později pracoval jako dramaturg ostravského divadla
byl předsedou Moravského kola spisovatelů
ve svém díle zachytil národní a sociální přeměnu Ostravska v době průmyslové prosperity
Dílo:
Trilogie
Černá země (Jakub Oberva, Plameny, Země duní)
zachytil zde proměny sedláků v období 90 let 18 století do první světové války
Kamenný řád
pokračování děje z předešlé trilogie až do 40 let minulého století

Josef Knap (1900 – 1973)
český prozaik, divadelní a literární kritik, historik
narodil se v Podhůří u Jičína jako 7 dítě z 10 v rolnické rodině
studoval na gymnáziu v Jičíně
v Praze a v Bratislavě studoval filozofickou fakultu
byl redaktore časopisu Sever a východ
byl mluvčím ruralistů
cestoval po Evropě
po roce 1948 se nesmířil s nástupem komunistů, za což byl vězněn
Dílo:
Réva na zdi
selský román s motivem lásky

Muži a hory
román o životě pastevců ve slovenských horách

Puszta
román z Podkarpatské Rusi o životě zdejších českých usedlíků

Cizinec
román o tragickém osudu hospodáře

A. C. Nor (1903 – 1986)
vlastním jménem Josef Kaván
český prozaik a novinář
narodil se v Krylešovicích u Opavy
studoval na filozofické fakultě češtinu a němčinu
stal se spisovatel a novinářem
cestoval po Evropě, SSSR a Kanadě
po roce 1948 se nesmířil s nástupem komunistů k moci
v 50. letech pracoval jako dělník, později se mohl vrátit k původním profesím
jeho dílo bylo počátek ruralismu
Dílo:
Bürkental
kritika vesnického života

Rozvrat rodiny Kýrů
zachytil zde pudovou stránku člověka

Můj nepřítel osud, Tvář plná světla
román, který napsal podle vlastních zážitků, vrací se zde opět k problematice slezského venkova

František Křelina (1903 – 1976)
český prozaik, básník, dramatik
narodil se v Podhradí u Jičína v rodině kameníka
studoval obecnou školu a učitelský ústav
stal se učitelem a učil na vesnicích na Kolínsku
přispíval do časopisu Sever a východ
v letech 1951 – 1960 byl vězněn
poté se stal dělníkem ve stavebním podniku v Praze
v důchodu se věnoval pouze literatuře
Dílo:
Půlnoční svítání, Předjitřní tma, Plaché světlo
zachytil zde problémy prostého člověka orientoval se v moderním světě

Hubená léta
zachycení hospodářské krize v Podještědí (bída, mravní rozpad)

Hlas v poušti, Puklý chrám, Bábel
romány z podještědí
kontrast čistého venkova a zkaženého města