Obraz města v dílech českých spisovatelů

Maturitní otázka 13
Obraz města v dílech českých spisovatelů

Mastičkář
polovina 14. st.
toto drama zesměšňuje podvodné lékaře a podává výstižný obraz tehdejšího života městské chudiny
je zde použit hovorový jazyk , germanismy a vulgarismy.
hlavní postavou je potulný lékař Severin, jeho žena a dva jeho sluhové – Rubin a Pustrpalk

Podkoní a žák
student a sluha se přou o svém postavení.
Jejich spor zůstává nerozřešen a končí rvačkou;

Píseň veselé chudiny

Viktorín Kornel ze Všehrd
Obraz města:
O Právech, O súdiech i o dskách Země české knihy devatery
právnický spis
Viktorín byl zároveň právníkem
hájí zde zájmy měst a měšťanstva proti šlechtě.

Jan Amos Komenský 1592 (Nivnice) – 1670 (Holandsko – pochován v Naardenu)
byl to významný pedagog, filozof, překladatel, básník, historik
poslední biskup jednoty bratrské.
narodil se na Jihovýchodní Moravě v chudé českobratrské rodině
v 16 letech odchází do bratrské školy v Přerově a poté pokračuje zahraničním studiem v Německu.
po návratu učil na Českobratrských školách v Přerově a ve Fulneku
roku 1618 začíná být literárně činný a roku 1620 (Bitva na Bílé hoře) musel Fulnek opustit.
uchyluje se do Brandýsa, kde mu umírají jeho žena a děti.
odchází ke Karlovi ze Žerotína, kde pobývá osm let a roku 1628 odchází do ciziny.
pobývá v Lešně (Polsko), kde se ukrývají čeští příslušníci Jednoty bratrské. Jeho pobyt byl přerušen pozváním Anglického parlamentu, aby v Anglii založil Akademii věd, která by do světa šířila jednotné vzdělání jediným jazykem.
poté pobýval ve Švédsku a Prusku
toužil se vrátit do vlasti,ale jeho naděje zmařil Vesfálský mír (Pobělohorských vyhnanců se nikdo neujal a tak se nemohli vrátit
při druhém pobytu v Lešně mu shořel při požáru materiál k „Poklady jazyka českého a k Velká encyklopedie“, ve které chtěl shrnout dosavadní poznání
svůj život dožívá v Holandsku v Amsterodamu a v Naardenu

Obraz města:
Labyrint světa a ráj srdce
satirická alegorie světa (jako města) s postavou poutníka – vzdělance (autor)
má srozumitelný styl, jsou zde použita složitá souvětí:

humanistická perioda:
soustava vět spojená do dvoudílného souvětí, jehož části se oddělují dvojtečkou nebo středníkem a nazývají se předvětí nebo závětí

Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856)
dramatik, spisovatel, literární kritik a novinář
narodil se v Kutné Hoře jako syn vojenského hudebníka
studoval na gymnáziu v Hradci Králové, kde byl žákem V.K.Klicpery
Klicpera u něm probudil lásku k divadlu, což ho dovedlo ke studiu na filozofické fakultě v Praze
nejdříve působil u kočovné divadelní společnosti
od roku 1842 řídil česká představení na vedlejší scéně Stavovského divadla
redigoval časopisy Květy, Pražský posel, Sedlské noviny a Vlastimil
organizoval český společenský život: bály, besedy, recitace
revoluce se účastnil jako novinář a spisovatel
po revoluci se vrátil k kočovné společnosti
zemřel v bídě, s podlomeným zdravím, v neutěšeném rodinném stavu a pronásledován rakouskými úřady
Obraz města:
Fidlovačka
veselohra, která měla vzor v módní vídeňské frašce
zachycuje život pražských lidových vrstev
zazněla zde píseň, která se později stala českou hymnou „Kde domov můj“, nápěv složil František Škroup. Ve hře jí zpívá slepý houslista Mareš

Kutnohorští Havíři
první sociální drama v dějinách naší literatury
zachytil zde bouři havířů v Kutné Hoře na konci 15. stol.
podnětem byla stávka smíchovských dělníků ve 40. letech 19.století

Pražský flamendr, Bankrotář, Paličova dcera
jedná se o divadelní hry ze současného života
dotýkají se ožehavých otázek soudobé národní společnosti a národního charakteru
v závěru většiny her proniká Tylův ideál :“převychovat krutého kapitalistu a získat jej pro věc lidu a národa“

Jan Neruda (1834 – 1891)
jeden z neslavnějších českých básníků
narodil se na Újezdě v chudé rodině, ale přestěhovali se na Malou stranu do Nerudovy ulice, ale i zde patřili k nejnuznějším, což se projevilo v jeho umělecké tvorbě.
jeho matka byla posluhovačka v domácnosti Joachyma Barranda (podle některých je jeho synem)
jako student zažil revoluční rok 1848
přestoupil na akademické gymnázium v Praze
projevil se jako vysoká osobnost, stal se vůdcem třídy
dostal se do společnosti českých vlastenců
nějaký čas působil jako učitel Jakuba Arbesa
na vysoké škole (právnická, filozofická) založil Národní listy
psal do novin
celý život cestoval
stáří prožil nemocný, opuštěný a v bídě
pochován je na Slavíně.
Obraz města
Povídky
Malostranské povídky
autor čerpá z vlastních zkušeností na Malé Straně
postavy skutečně znal a v některých povídkách jako malý kluk vystupuje sám
řada z nich byla zfilmovaná
události jsou realistické
zachycují buď všední život obyvatel nebo se točí kolem nějaké zvláštní postavy
jsou humorné, vážné, smutné
sbírka obsahuje celkem 13 povídek :

Obsah jednotlivých povídek.
Týden v Tichém domě
úvodní povídka, nejdelší
zachycen průběh jednoho týdne v pavlačovém domě
všední život lidí ze všech společenských vrstev

Hastrman
hlavním hrdinou je stárnoucí pan Rybář (Hastrman díky oblečení a povaze)
je majitelem sbírky kamenů, o níž se domnívá, že je nesmírně cenná
když zjistí opak, je z toho nešťastný, protože má strach, že rodina, u které žije, ho přestane mít ráda a je velmi překvapen, že ho mají rádi jako dědečka

Přivedla žebráka na mizinu
žebrák Vojtíšek byl pomluven žebračkou, protože odmítl si ji vzít
lidé přestali věřit, že je chudý, přestali mu dávat almužnu a jednou v zimě ho našli zmrzlého

Doktor Kazisvět
doktor Heribert, který nikdy nevykonával lékařskou praxi, se jednou stal svědkem pohřbu, při kterém se náhodně otevřela rakev a on zjistil, že domnělý nebožtík žije
zachránil mu život, ale ani tahle příhoda nezměnila jeho samotářský způsob života

O měkkém srdci paní Rusky
hrdinkou je žena, která navštěvovala všechny pohřby a pomlouvala zesnulé
účast na pohřbech jí byla proto zakázána, ale ona to vyřešila tím, že se přestěhovala tak, aby alespoň z okna mohla pohřby pozorovat

Pan Ryšánek a pan Schlegel
dva stárnoucí muži, se pravidelně setkávají v hostinci, ale nikdy spolu nepromluví,
nakonec vyjde najevo, že se v mládí pohádali o dívku

Svatováclavská mše
hrdinou je malý kluk, který se nechal večer zamknout v kostele a očekával, že se tam v noci budou dít jakési zázraky
nakonec prožil noc plnou strachu a byl rád, když se kostel ráno otevřel

Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku
pan Vorel si otevře krupařský krámek, a protože k němu nikdo nechodí, kouří
pak k němu nechodí kvůli kouři a když se má krámek zavřít, oběsí se

Figurky
U tří lilií
Večerní šplechty

Arabesky
črty z prostředí Prahy
kritika společnosti

noviny a fejetony
psal fejetony (podčárník)
většina vyšla v Národních listech (přes 2.000) se znakem trojúhelníčku místo jména
tématika byla velmi rozmanitá, psal o všech oblastech života
nejvíce fejetonů se týkalo kultury, hlavně divadla nebo nových knih
nejzávažnější byly vydány knižně, kde byly řazeny tématicky

Fejetony:
Kam s ním?
řeší, jak se Pražan může zbavit starého slamníku

Vítězslav Hálek (1835 – 1874)
prozaik, básník a novinář, kritik
narodil se v Dolínku u Mělníka
celé jeho literární dílo i názory ovlivnila léta strávená v prostředí klidného středočeského venkova
studoval na gymnáziu spolu s Nerudou
odmítl přání rodičů, aby studoval na kněze, studoval na filozofické fakultě v Praze
studia nedokončil, rozhodl se plně věnovat literatuře
byl redaktorem časopisu Lumír a Květy – zde společně s Nerudou
byl také organizátorem kulturního a společenského života (Umělecká beseda)
podporoval národní myšlenku a národní hrdost
Obraz města:
Večerní písně
zachytil zde svůj vtah k dívce z bohaté měšťanské rodiny, díky němuž mohl žít bez existenčních problémů

Václav Šolc (1838 – 1871)
básník
pocházel s východních Čech
studoval filozofii, studia nedokončil
vstoupil do kočovné herecké společnosti
Dílo:
Prvosenky
jediná sbírka kterou napsal, protože předčasně umírá
obsahuje sociální náměty a všímá si problémů chudých obyčejných lidí
psal formou sonetu, gazelu

Karolina Světlá (1830 – 1899)
vl. jménem Johanna Rottová
pseudonym Světlá si dala podle rodné vsi svého manžela – středoškolského profesora Petra Mužáka
pocházela z bohaté měšťanské rodiny;
byla přítelkyní B. Němcové a Jana Nerudy
ve své tvorbě byla ovlivněna četbou Geore Sandové a úmrtím malé dcerky
do Almanachu Máj přispěla povídkou „Dvojí probuzení“
byla aktivní ve společenském životě
Dílo:

Próza z prostřední Prahy
Zvonečková královna – věrné zachycení dobové atmosféry
Černý Petříček

Kantůrčice
vliv vesnické dívky Enefy na Otíka, který v Praze podlehne svodům velkoměsta,
vliv lásky ho zase přivede zpátky ke své milé

Povídky
První Češka
Obsah:
hlavní hrdinka se vzepřela rodnému prostředí, zejména matce, která omezuje její vzdělání a nakonec ji pošle na venkov. Zde si mladá Jitka zásluhou čeledína Vojtěcha, vášnivého čtenáře bible a bratrských knih, uvědomí své poslání ženy. Jitka se stává národně uvědomělou a vdává se za bohatého pražského měšťana. Později ji osud zase přivede k Vojtíškovi, za kterého se vdá. Závěrem povídky oba Jitčini synové při revolučních událostech v roce 1848 bojují na barikádách

Gustav Pfleger Moravský (1833 – 1875)
Dílo:
Z malého světa
snažil se zde sledovat vtah českých lidových vrstev k Němcům, ale na konec se mu spíše podařilo zachytit těžkou robotu smíchovských dělníků

Jakub Arbes (1840 – 1914)
novinář
narodil se na pražském Smíchově, v tehdy se bouřlivě rozvíjejícím předměstím Prahy
život v průmyslové čtvrti ho ovlivnil
z existenčních důvodů nedokončil studia na technice a stal se redaktorem opozičních Národních listů.
byl přítelem Jana Nerudy
v době ostrých státoprávních bojů kolem roku 1968 byl Arbes často vyšetřován, souzen a také vězněn
po nuceném odchodu z Národních listů se až do konce života živil literárních činností, v níž si zachoval vlastní názorovou nezávislost, ale z existenčních důvodů byl někdy nucen psát i pro obživu

Kandidáti existence
zachycuje zde skupinu mladých idealistů, kteří chtějí uskutečnit myšlenky utopického socialismu v praxi
jeden z nich se později stane majitelem průmyslového závodu a dovolí svému příteli, aby zkusil uskutečnit své plány
pokus je odsouzen k nezdaru, protože z továrníka se nakonec stane vychytralý kapitalista

Štrajchpudlíci
snažil se zde zachytit život pražských tiskárenských dělníků
román nebyl dokončen

Svatopluk Čech (1846 – 1908)
představitel ruchovců
narodil se v Ostředku u Benešova jako syn hospodářského úředníka, nadšeného vlastence a ctitele Kollárovy Slávy dcery.
s rodiči se často stěhoval, ale jen v oblasti středočeského kraje, který často zachycoval ve svých dílech
byl vášnivým čtenářem Byronových děl
studoval na Gymnáziu v Praze, poté absolvoval práva
nedlouho pracoval v advokátní kanceláři
brzy se stal redaktorem časopisu Květy
Obraz města:

Pravý výlet pana Broučka do Měsíce

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV století
Obsah:
Pražský měšťan Matěj Brouček popíjí v hradčanské hospůdce pana Würfla Na Vikárce, až je posledním hostem Při odchodu se najednou propadá do podzemní chodby. Cestou sklepením, kde je velké množství pokladů, má za to, že je v klenotnici krále Václava IV. Po stisku tajného pera na obraze Václava IV. se ocitá na ulici. Brouček je udiven tmou a podivným vzezřením průčelí domů. Potká člověka s lucernou, který mluví zvláštní češtinou a tvrdí, že je rok 1420. Brouček se seznámí s měšťanem Jankem od Zvonu, který ho pozve do svého domu. Tam se převleče do tehdejšího šatu, ozbrojí halapartnou a odejde k husitskému vojsku. Cestou se zastaví s Jankem hospodě, popije medoviny a po zprávě o útoku křižáků, když spolu s ostatními vychází z krčmy, upadne. Hejtmanu Chvalovi a knězi Korandovi se chvástá svými hrdinskými činy a je jimi doveden až k Žižkovi na vrch Vítkov. V průběhu památné bitvy na Vítkově se mu podaří proniknout do Prahy, kde se vydává za Žižkova posla. U Domšíků se převlékne do svých moderních šatů, je však zajat, předveden k Žižkovi a má být jako zběh upálen. Je strčen do sudu, který je zapálen. Celý zděšený volá Jankovu dceru Kunhutu, kterou si oblíbil. V tom otevře oči a spatří pana Würfla, který zjišťuje co se ze sudu ozývá. Hostinský pomůže Broučkovi ze sudu, kam večer podnapilý host spadl. Matěj Brouček vypráví o svých domnělých dobrodružstvích

Julius Zeyer (1841 – 1901)
nejtypičtější představitel novoromantismu v Čechách.
narodil se v pražské patricijské rodiny, kde se spojovaly vlivy francouzské a německé (někteří z 6 básníkových sourozenců cítili německy) s českými a židovskými
jeho otec byl zámožný obchodník
rodina měla francouzské a židovské předky
byl homosexuálně zaměřen
působil jako vychovatel v Rusku
cestoval po Německu, Švédsku, Itálii, Řecku, Turecku, Tunisu atd.
získal kontakty ze světovou literaturou.
náměty na svá díla vybíral z mytologie.
zaměřil se na psaní veršů a divadelních her
Obraz města:
Jan Maria Plojhar
vrchol jeho prozaické činnosti
kritika maloměšťácké společnosti
hlavní hrdina je ve společnosti osamocen, odchází do Itálie, prožívá lásku, která ale za chvíli končí, vrací se domů kde opět čelí samotě

Zikmund Witer (1846 – 1912)
profesor dějepisu
druhý nejvýznamnější historický spisovatel z konce 19. a začátku 20. století
v mnohém Jiráskův protiklad
byl profesorem dějepisu
byl autorem odborných publikací o české historii
byl vynikajícím psychologem, mistrem krátkých historických a humoristických próz
Obraz města:
Rakovnické obrázky, Pražské obrázky

Vilém Mrštík (1863 – 1912)
pocházel jako i jeho bratr z vesnice Jimramov
brzy se seznámil s díly světových naturalistů
krátce pobyl v Brně a v Praze, prožil zklamání, vrátil se ke svému bratrovi
svůj život ukončil sebevraždou
Obraz města:
Santa Lučia
studentský román
mladý chlapec z venkova přijede studovat do Prahy, kde má velké ideály, ale nechá se svést z cesty správného života, nakonec zemřel v bídě
Antonín Sova (1864 – 1928)
český básník prozaik který, prošel všemi uměleckými směry kromě naturalismu
narodil se v učitelské rodině v jihočeském Pacově a Jižní Čechy si velmi oblíbil
studoval práva, které ale nedokončil z důvodů nedostatku finančních prostředků a po jejich ukončení prošel několika zaměstnáními, jako například pracoval v kanceláři Ottova naučného slovníku, nakonec pracoval jako ředitel Městské knihovny v Praze
trpěl vážnou chorobou, která ovlivnila jeho společenský život,skončil na invalidních vozíku ale na kolena ho nejvíce srazila událost, kdy ho opustila žena i s dítětem
jeho citlivou básnickou vnímavost poznamenal citlivý vtah k hudbě, který sdělil po otci
začínal jako impresionistický básník přírody rodného kraje
byl velmi ovlivněn životními okolnostmi, rozpory velkoměstské civilizace a sociální bídou, která ho obklopovala
byl velkým vlastencem, snaha o osvobození českého národa
Obraz města:
Vybouřené smutky
Sova komentuje soudobé události a hořce uvažuje o postavení básníka v měšťanské společnosti
stylizuje se do postavy poutníka, který je smrtelně raněn a vyštván společností na horu snů

Údolí nového království
volné pokračování předchozího díla, kde poutník sestupuje na zem, aby našel cestu z osamění k lidem

František Gellner (1881 – 1914)
český básník, prozaik a novinář, karikaturista
hlavní představitel generace anarchistických buřičů (skupina básníků, která žila bohémským životem, provokace veřejnosti, scházeli se ve vile S. K. Neumanna
padl za první světové války (byl prohlášen za nezvěstného)
Obraz města:
Po nás ať přijde potopa, Radosti života, Nové verše
vyjádření úpadku své generace
bohémská reakce na měšťácký způsob života.

Karel Toman (1877 – 1946)
vlastním jménem Antonín Řezníček
český básník, ve svém mládí blízký skupině anarchističtí buřiči
narodil se v dělnické rodině v Kakovicích u Slaného
mládí prožil na vesnici ve vztahu s přírodou a venkovskou prací
studoval gymnázium ve Slaném a v Příbrami, poté studoval práva v Praze, která ale nedokončil
vedl bohémský život, střídal úřednické a redaktorské zaměstnání
toulal se po evropských metropolích, hlavně po Francii
po první světové válce pracoval v knihovně Národního muzea, později působil jako nezávislý spisovatel
Obraz města
Pohádky krve
ve sbírce se odráží básníkův vztah k dekadenci a symbolismu, ale projevuje se zde láska k ženě a životu
Toman vyzdvihuje erotiku a kritizuje měšťácké pokrytectví : žena si sama volí svůj osud, jde za hlasem krve

Melancholická pouť
zážitky s jeho putováním po evropských metropolích

Fráňa Šrámek (1877- 1952
český básník mládí, dramatik, prozaik a novinář
blízký skupině anarchistických buřičů
narodil se v Sobotce v Krkonoších (na jeho počest slavnost Lidová Sobotka)
rodiče se často stěhovali, nejvíce ho ovlivnil Písek, zde také studoval gymnázium (nebyly koleje ani internáty, žili v rodinách), maturoval v Roudnici nad Labem
choval nenávist k vojenství (bouřil se proti odvodu na vojnu)
Za války ale musel působit v několika frontách a po jejím skončení nepatřil k žádné skupině, žil samotářky v Praze a rodné Sobotce
Obraz města:
Básně a Nové Básně
báseň, která vyjadřuje jeho lásku k rodnému městečku

Stříbrný vítr
román, která vyjadřuje protest proti všemu, co omezuje volný životní rozlet (anarchistické názory)

Měsíc nad řekou
divadelní hra na námět studentského sjezdu absolventů gymnázia v Písku

Vítězslav Nezval (1900 – 1958)
český básník, dramatik, překladatel
představitel poetismu a surrealismu
narodil se jako syn ředitele školy v Biskoupkách u Třebíče
venkovské prostředí, ve kterém vyrůstal, ovlivnilo jeho tvorbu
studoval v Praze na filosofické fakultě, studia nedokončil
krátce pracoval v redakci Masarykova naučného slovníku
byl členem skupiny Devětsilu
Obraz města:
Praha s prsty deště
tuto sbírku psal v době svých studiích v Praze, která ho velmi okouzlila

Jaroslav Seifert (1891 – 1986)
česká básník
narodil se na pražském Žižkově, měl blízko k prostým pracujícím lidem
do doby než se rozešel s komunistickou stranou, psal proletářskou literaturu
byl členem Devětsilu
byl redaktorem komunistického tisku (Rudé právo) a avantgardních časopisů (Kytice)
po roce 1968 nesměl publikovat, jeho sbírky vycházely do 80 let pouze v samizdatu
nositel Nobelovy cena za literaturu

Obraz města:
Město v slzách
vyjadřoval svoji touhu v svět bez bídy a nenávisti, soucítil s chudými

Kamenný most
alegorická poezie

František Halas (1901 – 1949)
český básník, esejista a publicista
narodil se v Brně jako syn textilního dělníka,
neměl možnost studovat, vyučil se knihkupcem
publikoval v komunistických časopisech
po válce pracoval jako zaměstnanec ministerstva informací
Dílo:
Sépie, Kohout plaší smrt
Halas se zde snažil zachytit svoje znechucení ze současné situace

Torzo naděje
Holas vyjadřuje pocity národa v rozhodujících dnech Mnichova

Vladimír Holan (1905 – 1980)
český básník a překladatel
narodil se v Praze, ale mládí prožil v Bělé pod Bezdězem
po roce 1948 až do roku 60.let jeho básně nebyly z politických důvodů vydávány
Obraz města:
Havraním brkem
Holan zde protestuje proti válce a zachycuje zde období od mnichovské zrady a protektorátu

Karel Poláček (1892 – 1944)
český prozaik a novinář
narodil se jako syn židovského obchodníka v Rychnově nad Kněžnou
zajímal se o život židovského obyvatelstva
redaktor Lidových novin
první světovou válku prožil na frontě
zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi
Obraz města:
Muži v ofsajdu
zachytil zde nevraživost mezi fanoušky pražské židovské Viktorky a Slávie

Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno
románová pentagonie , která představuje vrchol jeho tvory, obraz provinciálního města před 1. světovou válkou, autor zde zachycuje svoje rodiště, jeho maloměstské prostředí

Bylo nás pět
autor zde zachycuje svět maloměsta očima dětí

Vladislav Vančura (1891 – 1942)
český prozaik, dramatik, dramaturg a filmový režisér, původním povoláním lékař
narodil se v Háji u Opavy, mládí prožil v Davli, poté žil v Praze, kde maturoval
studoval na umělecko-průmyslové škole, poté studoval medicínu
praxi vykonával na Zbraslavi, kde žil s lékařskou Ludmilu (napsala knihu o svém vztahu s Vančurou „20 krásných let“
publikoval v mnoha časopisech (Červen, Kmen, Host, Panorama)
podílel se na sborníku Devětsilu
vstoupil do KSČ, ale za své názory byl vyloučen
za okupace působil v ilegálním odboji
v době heydrichiády byl zatčen a popraven
Obraz města:
Pekař Jan Marhoul
autor zde zachytil tragický osud zchudlého benešovského pekaře, jehož jedinou útěchou je sny, který ho ale také zklame

Ivan Olbracht (1882 – 1952)
český prozaik, publicista, novinář
vlastním jménem Kamil Zeman
narodil se v Semilech
byl stoupencem levicové politiky
po studiích na gymnáziu ve Dvoře Králové a poté na vysokých školách v Praze a v Berlíně působil jako novinář a politik
byl redaktorem Dělnických listů a Práva
Obraz města:
Žalář nejtemnější
povídka o chorobné žárlivosti slepce, který neustále pronásleduje svou manželku, o které si myslí, že je mu nevěrná

Marie Majerová (1882 – 1967)
česká prozaička a novinářka
představitelka meziválečné sociální prózy a socialistického realismu
narodila se v Úvalech u Prahy, otec ji brzy zemřel, matka se však znovu brzy vdala. S novým otcem měla Majerová pěkný vztah (má po něm jméno), dětství pak prožila na Kladně
byla redaktorkou Rudého práva, Práva lidu a Dělnických listů
byla politicky angažovaná
Obraz města:
Nejkrásnější svět
obraz politických událostí ve 20.letech 20. století
hlavní postavou je zde Lenka, dcera mlynáře
otec rodinu neustále terorizoval, což ona nesnesla a proto utekla do města, kde je ovlivněna myšlenkami socialismu (nejkrásnější svět znamená socialismus). Je zraněna při pouličních nepokojích a umírá
děj je nakonec změněn tak, že Lenka dostává v novém světě (socialismu) novou naději

Přehrada
autorka zde vyjadřuje vidinu ve změnu společnosti použitím avantgardních postupů
Marie Pujmanová (1893 – 1958)
česká básnířka, prozaička, literární a divadelní kritička
narodila se v Praze v rodině univerzitního profesora
publikovala v časopisech a novinách (Tribuna, Lidové noviny, Tvorba, Přítomnost, České slovo
představitelka proletářské literatury
Dílo:
Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti
románová trilogie, srovnání života prostého dělníka a intelektuála žijícího v hlavním městě

Emil Vochek (1889 – 1964)
český prozaik
autor psychologické prózy
jeho dílo je zaměřeno na otázky milostných vztahů

Dílo:
Chrám Dynybyl
zahradnický dělník Dynybyl, primitiv, který se ze svého proletářského postavení domůže majetnictví vily, a proti němu stojí výstřední měšťanská dcera Flora
vztah s ní končí pro Dynybyla tragicky.

Bidýlko
humorná historie žižkovského zloděje, kterému se nakonec dostane uznání

Karel Václav Rais (1859 – 1926)
narodil se v Lázních Bělehrad u Nové Paky
pocházel z chudé rodiny, stal se učitelem
působil jako učitel, nejdříve na Hlinecku a později v Praze
nejdřív psal pro své studenty poučné historické příběhy a vlastenecké verše
Obraz města
Pantáta Bezoušek
Povídka o starosvětském sedlákovi, který za své návštěvy v Praze u syna advokáta získává všechny svým dobrých duchem a venkovskou přítomností a překonává překážky, které se stavějí do cesty mladým lidem

Paničkou
hrdinkou je vesnická dívka, která touží stát se městskou paničkou
po svatbě se jí to podařilo, ale byla ve městě nešťastná, stýskalo se jí po mnohem šťastnějších vztazích na vesnici