Experimentální próza

Věra Linhartová (1938)
– ve svých exp. prózách Meziprůzkum nejblíž uplynulého či Prostor k rozlišení ad. rezignuje na pevnou dějovou linii, na iluzívnost vyprávění, využívá časté střídání vypravěčů, vyprávěné události probíhají nechronologicky; navázala tak na postupy R. Weinera či M. Součkové

Ivan Vyskočil
– ve svých exp. povídkových souborech Vždyť je přece létat je snadné a Kosti těží z groteskních a absurdních námětů

Vladimír Páral (1932)
– ve 2. pol. 60. let publikoval tzv. „černou“ pentalogii, kterou tvoří tři novely z pohledu (Veletrh splněných přání, Soukromá vichřice a Katapult) a dva romány (Milenci a Vrazi, Profesionální žena)
– všechny prózy se vesměs odehrávají v prostředí severních Čech, jejich hrdinové mají charakter loutek, kterým vytržení z všedního, konzumního způsobu života obstarává sex, jenž se však časem také stane nudným; jsou psány s ironickým nadhledem, mají působit dojem věcně psané laboratorní zprávy

Bohoušek Hrabal (1914 – 1997)
– jeden z nejvýznamnějších českých autorů vůbec
– psal nejprve poezii inspirovanou poetismem a surrealismem
– k jeho lit. předchůdcům patřili však i J. Hašek, Ladislav Klíma, Skupina 42, J. Joyce, L. F. Celine a další
– jeho prozaické texty se zcela vymykaly tehdejší lit. produkci; je pro ně charakteristické poetické vidění všední skutečnosti, mozaikovitý děj, zapisování v řeči zrozeného rozsáhlého proudu představ, nadsázka, drsná něžnost, využití obrovské rozmanitosti jazykových prostředků
– Hrabal staví básnickou metaforiku vedle hospodských výrazů, významné události vedle událostí zcela banálních, hodnoty nízké vedle vysokých atd.
– Hrabalovou oficiální prvotinou byl soubor povídek nazvaný Perlička na dně, ačkoli měl již před ním vyjít soubor Skřivánci na niti, který však ideologická cenzura zamítla
– v souboru Perlička na dně a v následném souboru Pábitel se objevuje postava pábitele, která v Hrabalově podání označuje člověka mírně vyšinutého, vymykajícího se konvencím, který je neustále okouzlen a udiven i všedními událostmi života; k Hrabalovým nejznámějším pábitelským postavám patří zejména strýc Pepin, Hanťa či Jarmilka
– dvě starší povídky jsou základem novely:
Ostře sledované vlaky
 je vyprávěna tradičním způsobem
 na kulisách malé železniční stanice jsou zpodobeny velké okupační události; ústřední postavou je zde železničářský novic Miloš Hrma, který se odhodlá k hrdinskému činu
– soubor povídek:
Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet
 svým dějem spadá do 50. let a zpodobuje poetické i absurdní všednodenní události, na nichž se bezprostředně ukazuje zrůdnost tehdejšího politického režimu
– v 60. letech Hrabal vydal též knihy:
Taneční hodiny pro starší a pokročilé
Morytáty a legendy
Poupata
a další