Romány deziluze

Milan Kundera (1929)
– do literatury vstoupil nepříliš zdařilou poezií
– proslavil se jako autor románů a dramat a též jako autor esejů o literatuře (Umění románu, Zrazené testamenty)
Směšné lásky
 soubor povídek, ve kterém využil lehké hravosti námětů a ironizovaného a komentovaného vyprávění
 jednotlivé povídky jsou provokací strážců ideologických a mravních ideálů
 navzájem jsou spojeny tématy mystifikace, lidské identity, směšných milostných vztahů

Žert
 román je vystavěn na hlavním příběhu Ludvíka Jahna, který z legrace pošle pohlednici dívce, na níž ironizuje marxistické učení; tento zdánlivě nevinný žert však rozběhne celou řadu neblahých událostí: Ludvík je vyloučen ze studia i ze strany, je odveden na vojnu atp.; po letech se pokusí o další žert, který se však nakonec též obrátí proti němu: svede ženu svému bývalému spolužákovi, který způsobil jeho nedobrý životní osud, jenže netuší, že ten o svou ženu vlastně nestojí
 ve vyprávění událostí příběhu se střídají čtyři postavy, každá přitom vypráví svým osobitým stylem
 románový příběh je proložen filozofujícími esejistickými pasážemi
– v 60. letech Kundera napsal též dramata:
Majitelé klíčů
Jakub a jeho pán

Ludvík Vaculík (1926)
– proslavil se románem:
Sekyra
 autor ztvárnil osudy pražského redaktora, který se v kritické situaci vrací na rodné Valašsko, aby načerpal další životní sílu; navrací se tak i k hodnotám, které mu předával jeho otec, ačkoli se ve vzpomínkách utvrzuje, že neměl vždycky pravdu
 autor románem vyslovil nepřímou kritiku tehdejší mocenské ideologie
 Vaculík využívá značné škály jazykových prostředků (valašské nářečí, spisovnou češtinu, nespisovné výrazy apod.) a prolínání časových rovin, čímž dosahuje větší dynamičnosti románu

Jaroslav Putík (1923)
Smrtelná neděle
 román, ve kterém autor vylíčil krizi protagonistky, kterou způsobila změna náhledu na její životní zkušenosti a prožité události

Brána blažených
 román je vyprávěn hlavním hrdinou, který s ironickým tónem líčí své i generační prohlédnutí falešnosti ideálů, které vyznával

Alexandr Kliment (1929)
Marie
 novela, kterou vstoupil do literatury
 příběh rozpadajícího se manželství z pohledu ženy

Hodinky s vodotryskem
 povídky, ve kterých autor odhaluje skrytou skutečnost skrze narušení běžného chodu událostí

Eva Kantůrková (1930)
Smuteční slavnost
 podala kritiku doby, kdy docházelo k násilné kolektivizaci nařízené komunistickou mocí
 postojem obyvatel ke dvěma zemřelým, komunistickému funkcionáři a sedlákovi, jenž byl připraven o majetek, vyjádřila také vztah k tehdejší politické situaci

Přítelkyně z domu smutku
 pozdější román, pro který čerpala námět z vlastních vězeňských zkušeností

Ivan Klíma (1931)
Hodina ticha
 v tomto románu autor využil příběhu typického pro budovatelský román: pražský geometr přichází do zaostalého kraje, aby tam postavil vodní dílo
 budovatelský optimismus však Klíma zpochybňuje otázkami po smyslu
 román je vyprávěn rozmanitým způsobem (příběhy postav jsou prokládány intermezzy atp.), čímž je narušen jednoznačný výklad světa