Neorealismus- ital. existencionalismus

– rozvoj po 2. sv. v., spojen s rozvojem filmu, kritický postoj k it. měšťácké spol.
– nová realita – nově rozvíjí tradiční prostředky, žánry, postupy, nová metoda zpracování skutečnosti, způsob sdělení, ne „co“ ale „jak“ předvádí liter., soc. tematika, mrav. úpadek), důraz na detaily – atmosféra, zevnějšek!, „montáže“ – obrazy, prolínání
– postavy – ti níže postavení (prostitutky, bezdomovci,..)
– divák vtažen, domýšlí ze střípků celek, sám nalézá vztahy mezi fakty a dává jim smysl
– próza: Levi, A. Moravia, C. Pavese
– film. scénáře: Roberto Rossellini, Vittorio de Sica, Luchino Visconti, P.P. Pasolini, Fellini

Alberto Moravia
„Nuda“ (1960) – asi 40-ti letý malíř přesycený životem, aby vyšel z nudy, vezme si svou milenku ( ta jediným vzrušujícím elementem )
„Římské povídky“ – přirov. k Čechovi ( morbidní představy )
„Muž, který se dívá“ – starší muž, sleduje svět skrz své úchylky
C. Levi
„Kristus se zastavil v Eboli“ – Bohem zapomenuté místo, nepohodlný doktor vykázán na venkov, připadá si jak v raném středověku
Federico Fellini
– spoluscénárista téměř všechzákl. neoreal. filmů Rosselliniho a Lattuady
– nic nepřikrášluje, divák si domýšlí
„Darmošlapové“
„Silnice“ – cirkus. prostředí, silnice – životní cesta, osudová přitažlivost bez logic. vysvětlení
„Cabiriiny noci“ – „montáž“ – film složen z otevřených příběhů, musíme si domýšlet, žena bez přístřeší, dům z plechovek = její soukromí, má pro ni vysokou hodnotu, hl. postava přichází o vše včetně naděje
Giulietta Masini
– herečka, svou osobností dokonalá představitelka pro Felliniho filmy
Pier Paolo Pasolini
– propojení film. a liter. činnosti
„Darmošlapové“ – kolektivní hrdina ( skup. ml. chlapců bezdomovců ), poválečný realismus ( lidé ponecháni sami sobě ), zhroucená spol., násilí
„Zběsilý život“ – návaz na Darmošlapy, Tommaso vysledován v dozrávání, onemoc. TBC, po návratu do prostředí si snimi nerozumí, verbální orgie – vulgarismy,…
– poezie: „Gramsciho popel“ – svéráznost, asonance, volný rým,…