Ota Pavel

– zemřel v 70. letech
– uznávaný povídkář – píše menší povídky
– povídky = autobiografické, lyrické, postřehy z života prostých lidí, jsou to lidí mezi kterými žije, vztah k přírodě – řeka, ryby, les.
– nechal se inspirovat vlastním osudem a osudem rodiny
– psal do novin = reportér
– synem obchodního cestujícího
– vl. jménem Ota Papper = židovské jméno, otec žid
– válka zasáhla do osudu rodiny
– má osobitý styl

– píše od pol. 60. let – začal reportážemi
• Dukla mezi mrakodrapy – soubor reportáží, cestoval se sportovci poznatky z cest tam jsou, byl nemocný na těch cestách

– poč. 70. let – povídkové soubory – jsou v nich poznatky ze života svého
• Smrt krásných srnců – za jeho života vydána
• Jak jsem potkal ryby – po smrti vydána
= název společný pro obě sbírky = Fialový poustevník
= ve sbírkách dominuje postava tatínka Ota Pavla (aktivní, měl osobní šarm, rád měl ženy, dobré pití)
= další postava ovlivňuje život jednotlivých postav a je to maminka Oty Pavla (něžná, citlivá, opak tatínka)
= další postava pan Prošek – přítel otce, převozník, pytlák, spravedlivý a citlivý člověk
= další postava samotný vypravěč (Ota Pavel)
= další postava – příroda je to rovnocenným partnerem jednotlivým postavám. Příroda vrůstá do děje.

– jsou ve Fialovém poustevníkovi 3 skupiny povídek:

1) Příběhy furiantského tatínka – jsou ještě před 2.S.V. – hodně humorné
2) Lyricko-epické poemy o řece, rybách – propojení se zkušenostmi z mládí
3) Filozofické balady – zážitky, zkušenosti za okupace – otec, 2 bratři byli odvlečeni do koncentráku – přežili jen zázrakem

– rozdíly kvality mezi skupinami – básnicky nejcennější je 2 a filozoficky to je 3.

Smrt krásných srnců – okolí Berounky, hodně emotivní, tato sbírka je nejcennější z těch dvou.
 Kapři pro Wehrmacht – povídka – tatínek se synem vyberou němcům rybník s kapry. Ten rybník jim dřív patřil než jim je zabrali němci. Syn pak roznáší ty ryby po známých a vyměňuje je za něco jiného.

 Běh Prahou – povídka, nebyla uvedena v žádných ze sbírek, protože podtitul knihy je „Jak tatínek byl a nebyl komunista“. Tatínek byl nadšen osvobozením a tak vstoupil do KSČM, po zvolení KSČM tatínek vymyslel běh Prahou, běžci měli čísla a to číslo byla volební čísla pol. stran, pořadí běžců zorganizoval tak, jako by podle něj měli dopadnout volby. To se nelíbilo KSČM – dostal výprask, přestal být komunista, protože odsuzují židy

 Zlatí úhoři – nebylo vydáno v té době.

Jan Otčenášek
• Romeo, Julie a tma – viz. můj čtenářský deník