František Halas

básník bolestné mezigenerace, osobitý, 2 póly: život x smrt, máchovský typ
– „Rod smutných, k němuž jsem patřil“
– pocit života jako „průvan tmy mezi narozením a smrtí“
– nepsal proletářskou p., ale měl takové cítění
– pocházel z Kunštátu
– verš těžkopádnější než Seifertův, expresivní (sugestivní) výrazy, ne tak líbivé slovech, postupná harmonizace, barvité metafory, neologismy

dílo: sb. Sépie – melancholie, život, pasivita

dílo: sb. Kohout plaší smrt – Amundsen
– hrůza pomíjejícnosti, rozkladu, nicota, nedůvěřivý, klade si otázky
– protiklady života a smrti: „je tady růže a v růži červ“
– název básní signalizují obsah

dílo: báseň: Nikde – vrchol nihilismu, pesimistická

dílo: báseň: Dělnice – volný verš, vnitřní myšlení, monolog ženy, vcítil se do ženy

dílo: báseň: Staré ženy – vcítění se do stárnutí žen- o fyzickém, věnováno samotě žen

dílo: sb. Torzo naděje – Praze, vyburcoval v sobě torzo naděje – Mnichov

– okupace: symbol statečnosti
dílo: sb. Naše paní Božena Němcová
– přistupuje k ní s láskou a úctou, zachytil její tragiku (plná ideálů, musel se provdat)
– „podobizna naší paní, byla krásná až to k víře není“

dílo: sb. Ladění
– dětem, vzpomínka do kraje dětství

dílo: sb. Já se tam vrátím
– lyrizovaná próza, rozděleno do 4 ročních období, vyznání kraji Vysočiny

– poválečné:
dílo: sb. V řadě
– touha po osamocení, bál se poválečného vývoje
dílo: sb. A co básník
– zklamání, vzpomínka na oběti, uvědomění zbytečnosti války a že budou ještě horší časy, chce aby ho někdo četl, chce aby se po válce neztratila svoboda v básních