Protispolečenští buřiči (90. léta – 20. léta 20. stol.)

90.léta revolta proti všemu starému Þ BUŘIČI (zklamáni společností, pohrdání společností)
– existenční, názorová nejistota
– bouřili se proto víře spojené s mocí, společenské přetvářce, buržoazii, maloměšťáctví Þ anarchismus (politické hnutí )– bouří se proti všem pořádkům, spojen s pochmurnými náladami na konci století, radikalizace dělnictva v Evropě Þ soucit
– chtěli násilné gesto, které změní starý režim Þ dělnické nepokoje, odpor proti všemu starému, schyluje se k 1. sv. válce Þ vše se přiostřuje
– představitelé: Viktor Dyk
Karel Toman
Fráňa Šrámek
S. K. Neumann
František Gellner
Jaroslav Hašek
– literární forma:
– rozmanitá: mnoho žánrů:
poezie:
Þ pravidelný rým a rytmus, prosazuje se městský folklor (popěvky, opakuje se, snadno se pamatuje)
Þ krátký, jednoduchý, útočný verš (hodí se pro politickou satiru); popěvek, píseň
Þ milostná lyrika (vitalismus)
próza: tématika 1.sv. války

Viktor Dyk (1877-1931)
– básník, angažoval se i politicky (vězněn)
– rozmanitá tvorba
– lze ho srovnat s Macharem
– sbírky: Buřiči
Satiry a sarkasmy – společen. satira, ironie, verš vázaný
Okno
Devátá vlna – alegoricky zabarvená, předtucha blízké smrti
báseň: Země mluví
„Opustíš-li mne nezahynu, opustíš-li mne zahyneš“ (vlastenecky mluví k národu, člověk, který je vytržen z domova, není šťastný )
báseň: Píseň podzimní
– buřičský tón, odhodlání k boji, společenská báseň racionalistická

– próza:
– povídka Krysař – o krysařově pomstě vesnici (ušetřil blázna a dítě Þ 2 spravedlivé, nevinné), symbolická povídka, otázka pomsty, odplaty, krysař= námět německý

– dramata:
– psal jich víc
– Zmoudření Dona Quijota – zmoudření, deziluze D.Q. Þ symbolizuje krásu, konfrontace s realitou, hledání je beznadějné, ztráta iluzí

Karel Toman (1877-1946)
-charakteristika vlastní tvorby:
Sen zástupů v srdci mi zpívá
Vesmírná touha v něm bije
A jen píseň tichá a zádumčivá
Z mých slov zní ke hvězdám

Þ soucítění s těmi nejchudšími
– inspiroval se lidovou písní
– poezie úsečná s častými zámlkami, odpor proti improvizaci (básně připravené, každý osobní podmět dozrává, neinspiruje se literárními vlivy
– soucítí s poezií Sládkovou a NerudovouÞspolečný odpor proti improvizaci
– tulák Þ prošel mnoho států (Něm., Holand., Fran., Ang.)
– začátky tvorby: anarchistické, dekadentníÞrevolta, rudé barvy
– b.sb.Pohádky krve
– bolesti 1. lásky, zklamaná láskaÞkoresponduje s jeho anarchistickým přesvědčením
– b. Píseň – rudý mák = vzdor, motiv krve; zhrzený mladý muž. Anarchista; symboly, hudebnost

– další sbírky Þ vyzrálé, oproštěné, jiný tón (např. b.sb.:Torzo života)
– vrcholné sbírky (vyzrálé):
Sluneční hodiny- vrcholí básn. vývoj od vypjatého individualismu až po realismus, báseň: Tuláci
Měsíce – velmi jednoduchá sbírka inspirovaná koloběhem 12 měsíců v roce
– dozrála během 1.sv. války,
– značí se tam naděje, odhodlání,
– přírodní motivy spojené s obavami, statečností, láskou k národu Þobavy,co bude dál
b.Září – lilie=symbol čistoty, polní=symbol neohraničenosti

Fráňa Šrámek (1877-1952)
– narodil se v Sobotce, svá gymnaziální léta trávil v Písku
– básník mládí, lásky, anarchista, impresionista, autor nálad
– jeho tvorba je rozmanitá (poezie, próza, drama)
– dílo je spojené s jihočeským krajem
– nejdříve buřič (v prvních dvou sbírkách), poté se ve sbírkách projevuje vitalismus (smyslovost)Þprojevuje se v milostné intimní lyrice; impresionismus (Stříbrný vítr)
– jemný, citlivý nejvíce se projevoval ve verších

– poezie:anarchistické sbírky,bouřliváctví, vojenská poezie:
b.sb.:Života bído, přec tě mám rád
Þ báseň: Narodil se
– satira, městský folklor, popěvek, buřičská, anarchistická báseň
– panchart (nemanželské dítě) – toulal se, bez domova, rozhodl se, že zapálí dům
– nerovnosti mezi lidmi, hledají nové světy, příběh
Þ báseň: Příběh
– pravidel. verš, rým, jednoduché verše, poezie“ulice“, blízko textu folklornímu
b.sb.:Modrý a rudý

po válce Þ život plný = smyslový
b.sb.: Splav
– básník intimní milostné lyriky, projevuje se vitalismus
– úzký vztah k Písku, řece Otavě
– jemné verše, polotóny
– začátky lásky, smyslová poezie, náznaky bolesti, zklamání

impresionistická próza
Stříbrný vítr
– impresionistický román
– zachycení citového vývoje dospívajícího J. Ratkina
– lyrizace prózy = zachycení atmosféry, snů, pocitů, naděje
– není zde moc dějovost, hodně vylíčení nálady, citů, dojmů (vnitřní život), postavy ne moc určitý popis (spíše vnitřní než vnější)
– výrazové básnické prostředky (zrakové vjemy)
– stříbrný vítr = symbol „věčného mládí“
– Jeník Ratkin – student, citlivý, s ideály, tvrdohlavý, nese rysy Šrámkova života, potýká se s různými problémy, je nešťastný Þ pomáhá mu stříbrný vítr

Měsíc nad řekou
– lyrické drama o 3 dějstvích
– inspirace studiem na píseckém gymnáziu
– odehrává se po 2.sv válce
– drama 2 generací: dětí (Slávka a Villy) a dospělých (jejich otcové)
– otcům už nezvoní zvony štěstí ,stříbrný vítr Þ děti se jim trošku vysmívají
– postoj racionální (starší generace, výsměch mládí) x ideály mladé generace
– obraz citového okouzlení životem a přírodou, zachycení nálady,okamžiku, stesku a smutku nad odcházejícím mládím
– to podstatné se odehrává v noc, blízko protéká řeka Þ symbol lásky, mládí

Villy x Jeník Ratkin
– mladí, prudcí, upřímní, přímočaří
– dívky – komplikovanější
– láska nedosahuje toho, co chtějí Þ může je ovlivnit na celý život

František Gellner (1881-1914)
– nadaný básník, ale i výtvarník
– obět 1.sv. války, byl prohlášen za nezvěstného
– zdánlivě cynický, neměl rád přetvářku, byl proti maloměšťáctví
poezie:
– satira, černý humor, (městský folklor)
– ironické, sebe zraňující verše (b. Radosti života)
– cynismus, osamocená revolta proti vládnoucí moci, ironický,
– výsměšný postoj proti společnosti – až provokativní
b.sb.: Po nás ať přijde potopa – výsměch měšť. osvědčeným ideálůÞmorálce
b.sb.: Radosti života – ironický postoj zastírající bolest zklamaného srdce, touha po silném citu
b.sb.:Nové verše – vyzrálé, zklidnění, zmoudření, smutek přechází v tesknou melancholii

– psal také časovou politickou satiru
próza:
– Potulný národ – román z prostředí pařížské bohémy (ne příliš zdařilý)
– povídky ze studentského a uměleckého života

Petr Bezruč (1867-1958)
– zaujímá osobité místo české poezii
– stál na okraji poezie, nešlo mu o prosazení sebe
– „osamocený bludný kámen“ F.X. Šalda
– sociální básník Þ jeho kraj mu nebyl lhostejný, psal o sociálním útlaku
– žil v ústraní od Prahy, s nikým se literárně nestýkal
– inspirace v literatuře v rodině (otec- boj proti rukopisům)
– nelze ho zařadit do jakéhokoliv proudu, formálně patří do symbolismu Þ není individualista, ani dekadent, buřičÞ potlačil sám sebe, aby mluvil za ostatní, je mluvčím toho svého lidu, společensky angažovaný
– poezie kolektivní
– pocit zodpovědnosti za sociální a národnostní útlak
– poezie: sociální (národnostní), intimní (tlumená)

b.sb. Slezské písně:
– sociální sbírka
– nejdříve vycházelo anonymně v časopise Čas
Þb. Škaredý zjev
– sociální balada (poezie epická)
– škaredý zjev – sám básník, připodobňuje se k němu – autostylizace
– symbol lidu = škaredý zjev,požívá nářečí, germanismy, symboly, hyperboly(nadsázky)
– vliv Polska-církev, Německa – školy
– ne příliš vábivé obrazy – až naturalismus, tvrdé,nelíbivé výrazy
– Praha, vlastenci –nic o Slezsku neví

Þ b. Maryčka Magdonová
– verš pravidelný, pořád se vrací k Maryčce, otázky, co bylo v jejím nitru
– otázkami se ptá i čtenáře, naléhá, útočí
– spočívá v dramatickém konci Þ dramatičnost, vypjaté
– tragický osud zhuštěný na kousek papíru

Þb. Jen jedenkrát
– intimní báseň, kruh nejméně zastoupený (nejvíce soc. balad)
– připadal si starší, neodvážil se
– strach,obavy z neznáma, nedůvěryÞšanci promarnil
– parabola národa žijícího v robotě