Světová próza 1. pol. 20. stol.

nové pohledy na realitu a život jedince, rozpadl se řád na rozdíl od 19. stol.
– realita je nove vnímána (i život jedince) a netvoří ani objekt zájmu
– zkušenost 1. světové války, skutečnost vnímána intenzivněji, osamocenost ve městě
– nové formy, výrazy ß experimentuje se
– nejrychleji reaguje poezie: dadaismus, kubismus, futurismus, surrealismus
– 1. svět. v. – porušila tradiční hodnoty, řád, rozklad lidské osobnosti
– hledání literár. hodnot à liberalismus, humanismus a na druhé straně komunismus a fašismus
– hledání jak žít, jistot

Meziválečná svět. lit.
2 proudy:a) realistický – dodržují zákl. konvence prózy: dějovost, čas. posloupnost – (logika)
– Hemingway
b) experimentální – začátek moderní prózy
– typické: bezdějovost, hodně čas. rovin, jazyk. experimenty, ztráta iluzí
– F. Kafka, Marcel Proust, James Joyce, Wolfová
– vnější realita nahrazena fantast. světem nebo vnitřním světem hrdiny ; silný jazykový experiment
– nemá úkol hledat řešení, jen si uvědomit problémy
– probíhala bez času a kulis