Italská literatura,Francouzská literatura-Humanismus a renesance
Dante Alighieri : spisovatel, básník, z Florencie ; za obhajobu městských svobod a odpor proti papeži byl 1302
vyhnán a zbytek života žil ve vyhnanství v Raveně ; tvorba poznamenána láskou k předčasně
zesnulé Beatrici ; věnoval se vědě psal latinsky a italsky.
· Božská komedie (alegorický epos o třech částech: Peklo, očistec a ráj ; hlavní hrdina-autor: básník líčí
pomyslnou cestu podsvětím, jeho průvodcem je Vergilius (v pekle a očistci ; ztělesnění božské
moudrosti a dokonalosti) ; v pekle potkává své politické odpůrce, v očistci mnoho potrestaných,
v ráji se setká s Beatricí. ; v díle častý motiv lásky k vlasti, osobní prožitek lásky, obdiv
k Antické vzdělanosti, touha po poznání.)
Francesco Petrarca : spisovatel, nazýván otcem humanismu ; žil ve Florencii, vyhnán do Avignonu, písemný styk
s Karlem IV., navštívil Čechy, rozhodující vliv na jeho tvorbu mělo setkání s Laurou
· Zpěvník Canzoniere (také Sonety Lauře ; sbírka 366 lyrických milostných znělek (=dramatický žánr,
lyrická poezie, 14veršů, 4sloky po 4-4-3-3 verších)
Giovanni Boccacio : prozaik, novelista a epik, humanista
· Dekameron (soubor 100 rámcových novel (=kratší prozaický útvar s překvapivým obratem v závěru
děje) ; na italském venkově se ukryje skupina 10 mladých lidí 3chlapci a 7dívek ; 10 dní si
vypráví milostné příběhy, denní řád určuje král(-ovna), kteří jsou zvolení den předem,
10 příběhů denně ; dílo obsahuje i kritiku soudobých mravů ; dílo vrcholem tvorby)
Francouzská literatura
Francois Villion : jméno převzal od svého příbuzného, církevního hodnostáře, který se ho ujal a dopřál mu studia;
pohyboval se především v Pařížském podsvětí mezi zloději, vrahy a násilníky, dopustil se zabití
za to vyhnán z Paříže, zmizel ; široká tvorba, předchůdci „Prokletých básníků“ ; vytvořil tzv.:
„Vionskou baladu“ (4sloky, 7-12 veršů, závěrečná sloka 6-4 ks, nazývá se posláním), hlavní
myšlenkou bylo ponaučení, každá sloka končí refrénem, překlad do češtiny V. Nezval
· Velký testament (závěť ; verše v nichž se zamýšlí nad svým pohnutým životem, pomíjivostí života a o
strachu ze smrti, hříchy omlouvá chudobou a krutým osudem, řada milostných veršů-sbírka
osobních veršů)
· Malý testament (odkaz ; spíše společenský charakter, ironická a satirické loučení s přáteli ; také reaguje
na dobu a společnost)
Francois Rabelais : největší francouzský prozaik, dále humanista, lékař satirik, kritizuje zlo a lidské chyby
· Gargantua a Pantagruel (pětidílný román o rodině obrů ; děda-(představitel feudálního středověku,
konzervativní a zpátečnický) otec-(reprezentuje nástup renesance vyznává kult svobody a
přirozenosti) vnuk-(vrcholně renesanční člověk, vzdělaný a sečtělý) ;
hlavní myšlenka: „Čiň, co je ti libo“)
Rabelais v celém svém díle paroduje středověké rytířské romány, satiricky popisuje poměry v církvi, klášterech i školství, zdůrazňuje moc lidského vědění. Odpůrce zaostalosti, hlouposti a lži. Snaží se vytvořit ideál člověka (vyvinutého fyzicky i psychicky, svobodného).
Španělská literatura
Miguel de Cervantes y Savedra : představitel tzv. zlatého věku Šp.lit. ; ve válce přišel o ruku a po zajetí Turky
byl 5 let v otroctví v Alžíru ; neúspěchy v podnikání i osobním životě
· Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha (dvoudílný „pikareskní román“ (=žertovný), původně psán
jako parodie na rytířské romány, podává obraz člověka a věčné touhy po ideálu pravdy,
svobody… ; 2protipólné postavy: Sancho Panza (realista, představuje selský rozum) a Don
Quijote (romantický snílek) ; Don Quijote se pomátne četbou starých rytířských románů,
podporován Sanchem se rozhodne obnovit zašlou slávu středověkého potulného rytíře ; vybere
si dámu svého srdce Dulcineu a na koni (Rozinantě) vyjíždí aby naplnil své plány ; v první
potyčce je zbit, ale to ho neodradí, vydává se dál , bojuje proti větrným mlýnům (podle něj
obři) stádu ovcí (armáda)…, v závěru umírá a před smrtí vystřízliví, poznává, že člověk může
snít a mít své představy, ale musí stát nohama na zemi, jeho donkichotství ale neumírá, nakazil
Sancha Panzu)
Lope de Vega : Prožil velmi bouřlivý milostný život, napsal řadu dramat, novel a románů
· Ovčí pramen (1.kolektivní drama ze života prostých španělských venkovanů)
Anglická literatura
William Shakespeare : 1564-1616 ; * ve Stratfordu na Avonu, oženil se velmi mladý, brzy odchází do Londýna,
kde působí v různých divadelních společnostech, později spolumajitel The Globe Theatre, závěr
života opět ve Statfordu ; autor asi 37 děl, do češtiny přeloženy J.V.Sládkem, E.A.Saudkem a
M.Lukešem ; Je autorem plně renesančních děl, osudy jeho hrdinů si určují postavy samy, jejich činy
vyplývají z jejich charakteru. Jeho tvorba se dělí do několika období
tvorba do roku 1600 ; psal komedie, hry z anglických dějin
komedie: · Sen noci svatojánské ; · Zkrocení zlé ženy ; · Dva šlechtici z Verony ; · Komedie plná omylů
· Veselé paničky Windsdorské ; · Mnoho povyku pro nic ; · Večer tříkrálový ; · Benátský kupec
hist. díla: · Richard II. ; · Richard III. ; · Jindřich IV. ; · Jindřich V. ; · Julius Caesar
tvorba mezi 1601-1608 ; vytvořil nejslavnější tragédie, do jeho tvorby proniká pesimismus
· Romeo a Julie (tragédie nenaplněné lásky ; příběh o milostném vztahu 2členů znepřátelených rodů
Kapuletů a Monteků ve Veroně, vzájemnou nenávist ukončí až smrt obou milenců)
· Hamlet (příběh rozpolceného člověka ; touha po činu, kterým by naplnil spravedlnost (žít=být=trestat)
oslabují neustálé pochyby ve vlastní síly (nebýt=nežít=netrestat) ; jeho otec, dánský král, je
zabit svou ženou a jejím milencem (H. strýc), Hamletovi se zjeví otcův duch a všemu řekne,
Hamlet se rozhodne pomstít jeho smrt a aby nebyl podezřelý předstírá šílenství, zinscenuje
divadlo, ve kterém sehraje vraždu jeho otce, tím oba spiklenci ví,že ví vše,pošlou ho do
Anglie, po jeho návratu dojde k souboji, ve kterém je Hamlet raněn, zabije krále, královna se
otráví vínem (původně pro Hamleta), nakonec umírá i Hamlet)
· Othello (tragédie lidské žárlivosti ; postavy: černý generál Othello ve službách Benátek, jeho
pomocník Jago a Othellova žena Desdemona ; Othello a Desdemóna se stávají obětí Jagových
intrik, ten stále našeptává Othellovi, že je mu jeho žena nevěrná, ten mu nakonec uvěří a
z žárlivosti ji zabije (uškrtí), po její smrti se doví, že Jago lhal, tak se zabije)
· Macbeth (tragédie lidského svědomí ; Macbethovi je předurčeno, že se stane králem, jednou na jeho
hrad přijede jeho bratranec-král Duncan-a Macbeth ho zavraždí , aby Macbeth utěšil svědomí
stává se tyranem, ale nemůže se zbavit své viny , v závěru je popraven ; důležité je poznání, že
pro člověka . který kvůli moci opustí všechny morální zásady se život stává nesnesitelným)
· Král Lear (tragédie pozdní otcovské lásky, ilustruje zklamání otcovské lásky ve dvou svých dcerách,
které otce oškubou a vyženou ze svých panství, třetí je kladná)
tvorba mezi 1608 a 1612 v tomto období ustupuje pesimismus a přináší vyrovnání, to se projeví vznikem romantických her
· Zimní pohádka · Bouře · Sonety
Shakespearovy postavy jsou plné vášně lásky, ale i nenávisti ; svůj osud berou do svých rukou.