Ruchovci X Lumírovci

Ruchovci:
-vrací se do minulosti ® historická díla
– podporovat národní obrození
– důraz na vlastenectví
– časopis Osvěta – tématika venkovská ® zájem o venkov a selství = základ národa, část spisovatelů si klade otázku, proč literaturu jen pro národ
představitelé:S. Čech, E. Krásnohorská, Vlček, A. Jirásek

Lumírovci:
Proti požadavkům Ruchovců
– požadují, aby literatura byla povznesena na světovou úroveň, oddělili se a propagovali své myšlenky
Představitelé: J. Sládek, J. Vrchlický, J. Zeyer

Svatopluk Čech (1846 – 1908)
– měl právnické vzdělání ® krátce advokátní koncipient, pak se věnuje jen literatuře
– člověk plachý, samotář
a) Historické eposy ® dlouhá epická veršovaná skladba
„Husita na Baltu“
– autor propaguje husitské myšlenky
„Adamité“
– Sekta husitská, která se neřídila zákony Žižky ® z Tábora vyhnáni, Žižka proti nim pořádal tažení ® povražděni O konci sekty, děj prokládán úvahami o morálce
„Žižka“
– v husitské jednotě dochází ke krizi, pražské křídlo husitů si na Žižku najme vraha- Žižka se ubrání ® táhne s vojsky proti Praze. Poselstvo z Prahy vedené Janem Rokycanou pronese řeč na obhajobu pražského křídla.Žižku omluvu přijme a Prahu nechává být.
b) Básně z českého venkova
„Ve stínu lípy“
– děj se odehrává na venkově, v neděli se schází na náměstí pod lípou a vypráví se příběhy ze svého života – veselé i smutné
„Lešetinský kovář“
– člověk, který vlastní zahradu a kovárnu, kde chce Němec stavět továrnu. Nechce se vzdát ® žili tam po celé generace ® vytrvá, brání svůj majetek a práva ® továrna se nestaví
c) Básně politické – Epické, Lyrické
epické básně
„Evropa“
– loď na níž vyplouvají do Evropy do vyhnanství političtí vězni ® dochází ke vzpouře ® hrozí ztroskotání ® dochází k domluvě a loď je zachráněna.
„Slávie“
– loď na níž jsou zástupci Slovanů

lyrické básně
„Jitřní písně“
„Nové písně“
„Písně otroka“

„Pod palmami“
– obraz sociálního a národního boje spojena se symbolem otroků, víra v lepší budoucnost, mladí otroci už nehrbí záda
d) satira
„Hanuman“
– jméno opičáka – vychováván v cirkuse ® vrací se do pralesa a učí opice. Co se naučil od lidí.Opice jsou hroženy ® vyženou Hanumana a jsou zachráněny.Proti nekritickému přijímání cizích vzorů.
„Petrklíče“
-Starý Petr ztrácí klíče. Dají je do zastavárny ® učenec určí, že jsou to klíče od Vyšehradu.

Josef Sládek (1845 – 1912)
– narozen ve Zbirohu, vydavatel a hlavní organizátor ALMANACH RUCH
-problémy kvůli politice ® odjel na 6. měsíců do Ameriky ® procestoval, po návratu působil jako učitel Anj i na vysoké škole, pracoval jako novinář Národní listy, redaktorem časopisu Lumír
Překládal z angličtiny, ruštiny, polštiny (33 Shakespearových divadelních her)
– motivy smrti se ukazuje ve sbírkách
„Básně“
– básně milostné – oslava manželské lásky – první žena zemřela ® tragické tóny v básních básně inspirované pobytem v Americe (Na hrobech indiánských ® odsuzuje vztah Ameriky k indiánům)
„Jiskry na moři“
– milostné básně – intimní lyrika, vlastenecké básně (je proti nám kdo není s námi)
„Sluncem a stínem“
– meditativní poezie o zákonitostech smrti a věčném koloběhu lidských osudů.
„Selské písně a české znělky“
– umělecky i myšlenkově nejzdařilejší (sepětí s přírodou – báseň ® Velké, širé rodné lány)
– přírodní lyrika ® vztah k půdě je chápán jako vztah k životnímu bezpečí, básně vlastenecké
„V zimním slunci“

Zakladatelem moderní české poezie pro děti – přiblížil se dětské fantazii a vnímavosti
„Zlatá máj“
„Skřivančí písně“
„Zvony a zvonky“

Jaroslav Vrchlických (1853 – 1912)
– vlastním jménem Emil Frída, své dětství strávil u strýce faráře, nějaký čas vychovatelem ® tam se zdokonalil v Románských jazycích
– po návratu tajemníkem ČVUT
– znal Sofii Podlipskou ®oženil se s její dceru
– mladá generace ho obviňuje, že opakuje a napodobuje
– Manželská krize + tvůrčí krize (ovlivněna kritikou mladé generace básníku, Machar) ® obviněn z epigonství ® napodobování
„Z hlubin“
– počáteční tvorba
„Poutí k Eldorádu“
milostné básně, odráží se vztah k budoucí ženě
„Než zmlknu docela“
„Zlomky epopeje“
– inspiroval se dějinami a zaměřil se na určité období dějin ® cyklus sbírek
„Selské balada“
– jedna ze sbírek, věnuje ji Jiráskovi, vychází ze skutečných i vymyšlených balad.Baladické příběhy z bojů selského lidu za právo a spravedlnost.

Julius Zeyer (1841 – 1901)
– narozen v Praze v zámožné rodině, vlastnili dřevařský závod
– vyučen tesařem ® odmítal převzít rodinný podnik ® dost cestoval
– působil jako společník a vychovatel u šlechtických rodin
– ve 33 letech tvoří první dílo
„Karolínská epopeja“
– oslavuje ty cnsoti, které postrádají v současnosti ®čestnost, věrnost (o rytířské družině Karla Velikého)