Lidová slovesnost

Autoři neznámí – anonymita
Lidová slovesnost je aktuální i dnes ale v již pozměněné formě tak jak se postupem času měnila. Jak je výše zmíněno tak na začátku sloužila ústní lidová slovesnost k pobavení lidí, poučení se z tragických příběhů ostatních lidí a změnit se a držet venkovany pohromadě. Venkovany proto protože ústní l. slovesnost vznikala hlavně a jenom na venkově. Mezi hlavní příklady ústní lid slovesnosti patří
pohádky (vyprávění s nadpřirozenými bytostmi, dobro vítězí nad zlem, pokud mají postavy jména, vyjadřují jejich vlastnosti) vyjadřují touhu po spravedlnosti (vítězství dobra nad křivdou) postava – český Honza
pohádky – fantastické (kouzelné) vystupují nadpřirozené bytosti (draci,…) ustálené – vstupní formule (bylo nebylo, Byl jednou…) i závěrečné (…a jestli nezemželi žijí do dnes, …zazvonil zvonec…)
Členění pohádek a) klasické – fantastické b) moderní (umělé) – ožívají hračky, věci Cínový vojáček,
Klasické Xuměke – Andersen, arabská literatura – tisíc a jedna noc, O. Wild
Pověst – narozdíl od pohádky se vztahuje k určitému místu, času či osobě. Jádro pověsti je pravdivé. Má pouze národní prvky.
– národní – (o praotci Čechovi)
– hrdinské-(o Žižkovi)
– rodové – (o bílé paní)
– místní – (o založení hradu) (O Blanických rytířích ® měnila se v době temna ® v Blaníku spí rytíři ® objeví se až bude české zemi nejhůře, pak vyjedou a v čele pojede Sv. Václav
Balada – zvláštní druh lidové písně, oblíbený i běžnými autory, Je to lyrickoepická báseň s ponurým dějem, končí tragicky, námět může být pohádkový, z rodinných vztahů,… založeny na dialogu – dějový spád,slovní uspořádanost (osiřelo dítě)
Legenda – ve středověku je to vyprávění ze života svatých. V novější době znamená dílo s jakýmkoli nadpřirozeným námětem.
Pořekadlo – krátké rýmované vyjádření životní zkušenosti. Základem je metafora. Na nový rok o slepičí krok.
Přísloví – už ve starém zákoně, u krále Šalamouna, sledují věci a obecně platné zásady. Kdo šetří má za tři.
Kramářské písně – jarmareční, zpívá se v nich o časových příhodách nebo nešťastných událostech, poutě a trhy, ukazovaly se obrázky a k tomu se zpívalo; končily ponaučením.
Píseň – tvořily ji venkovské vrstvy. Provázela člověka od narození do smrti. Různé druhy – ukolébavky.
AnekdotaV dobách nedávno minulých patřilo mezi páteř ústní lidové slovesnosti psaní básniček a recitování tak dnes je to vypravování a vymýšlení různých anekdot na všechny různá možná témata (Nějaká anekdota). Velmi oblíbené jsou také různé hádanky (je to zelené a má to 2000 ot. min-1- žába v mixéru)
Lyrické (o lásce) i epické zachycují tíhy roboty, nechuť k vojně, napětí mezi lidem a pány – někdy vzdor a hrozba
Proroctví – neděje v lepší budoucnost (Libušino , slepého mládence)

Ad d) František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852)
– narodil se ve Strakonicích
– redaktorem Pražských novin
– studuje slavistiku
-zájem o lidovou poezii
„Ohlas písní Ruských“
– obsahuje převážně epické básně výpravně Bohatý Muromec – jedna z básní, připomíná staré ruské dějiny ® inspirace O ruských bylinách ® O ruských bohatýrech
„Ohlas písní českých“
– lyrické básně – převážně milostné epické básně př. Toman a lesní pana

Karel Jaromír Erben (1811 – 1870)
Narozen v Miletíně v Podkrkonoší
– pocházel z rodiny PÍSMÁKŮ
pokračovatel Čelakovského
působil jako sekretář v Národním muzeu – zabývá se národopisem, sbírá lidovou slovesnost
přesný zapisovatel ústní lidové slovesnosti
„Prostonárodní české písně a říkadla“
„Kytice“
– sbírka, vzniká 15 let, obsahuje 12 balad =pochmurné básně s tragickým koncem
– náměty- z doby křesťanské a předkřesťanské
básně spojuje – a) postava ženy – různé role(matka, milenka, dcera)
b) motiv viny a trestu velikost viny neodpovídá trestu(štědrý večer)
jediná balada, kde nevystupuje žena je Záhořovo lože – poutník jde lesem a je přepaden Záhořem® Loupežník ho pustil za to, že mu podá informaci, které získá v pekle.Záhoř se začne kát, promění se v pařez 90let se modli. Lože – je pro nejhoršího, jeho duše je spasena, polemika s Máchovým Májem
polemika = diskuse
Balady z Kytice ovlivnily celou řadu umělců ( Fibich, Dvořák, Aleš, Mánes)