Renesanční literatura u nás

Jednota bratrská
– je to náboženská skupina, která chtěla důsledně žít podle myšlenek Petra Chelčického
– 1458 – usadili se v Kunvaldu u Žamberka na panství Jiřího z Poděbrad, skupinu vedl Řehoř zvaný Krajčí. Pobyt jim vyjednal kališnický arcibiskup Jan Rokycana, která je už dříve upozornil na spisy Chelčického.
Všichni tito vyznavači nového učení tělesně pracovali
– nedbali o vyšší vzdělání
– odmítali světské zákony
– vojenskou službu
– jako jedinou autoritu uznávali bibli
ÞPozději si zvolili kněze a tím založili samostatnou církevní organizaci, jednotu bratrskou.
– Příslušníci jednoty pronásledovali kališníci i katolíci i katolíci, ale toto příkoří naopak přivádělo do jednoty další stoupence.
– Brzy mezi bratřími propukly spory – má se trvat na zásadách Chelčického (vzdávat se účasti ve veřejném životě, odmítat vzdělání…) Většina příslušníků – měšťánů, inteligence a šlechty Þ snaha smířit radikální názory Chelčického s kladnějším postojem k vzdělání Þ začali se otvírat veřejnosti v době humanismu , vyvíjí velkou literární činnost, zakládají školy.
Po bitvě na Bílé hoře násilně zrušena 1620 – bylo povoleno jen katolické náboženství.

Jan Blahoslav – 1. biskupem jednoty bratrské, přeložil Nový zákon, spolupracoval na vydání Bible Kralické
Autorsky se podílen na „ Koncionál šalamotulský“ – obsahuje duchovní písně
Spis „ Musica“ – základní poučení o hudbě
– zásluhy v oblasti českého pravopisu
– aby rozptýlil nedůvěru k vyššímu vzdělání Þ napsal rozsahem novelku „Filipika proti misomusům“ (nepřátelům vyššího vzdělání)

Daniel Adam z Veleslavína
– zdědil a vedl MELANTRICHOVU tiskárnu v Praze
– vydal knížky lidového čtení, historické kalendáře, díla starší české a světové literatury
všechny knihy sám redigoval(jazykově upravoval a připravoval do tisku)
– všechny jsou charakteristické, velmi kultivovaným jazykem – Veleslavínskou češtinou Þstala se vzorem spisovného jazyk v době národního obrození
Důležité tisky – Historie o bratru Janu Palečkovi, Frantova práva

Humanismus v Čechách
– rozvíjí se v 2 polovině 15 sto. Až do r. 1620
– vzorem Vergilius a Cicero
projevuje se snaha o vyrovnání s kulturou jiných zemí, latina se stává moderním jazykem vzdělanců, ovlivňuje češtinu (přijímání lat. slov do češtiny a napodobování latinských vazeb Þvznik vysoce kultivovaný jazyk, který se vztahuje k běžné mluvě
– ubývá veršovaná tvorba, rozvíjí se próza naučná, vysoce jsou hodnoceny spisy právnické a řečnické, ztrácí se anonymní tvorba, ve společnosti se objevuje tip literárního mecenáše, který hmotně podporuje umělce a nechává se jimi oslavovat.
Český humanismu se dělí na dva proudy:
1) latinský
Jan z Rabštejna „Dialogus“
– psán ve formě fiktivních dopisů
2) český (národní)
Viktorín Karnel ze Všehrd – sepsal program českého národního humanismu, ve kterém vyslovil požadavek využívat češtinu i v odborné literatuře, a prokázal na dokonalost a krásu Českého jazyka.
– Překládal z latiny do češtiny „Jan Zlotoústý – knihy o napravení padlého“
Rozdíl mezi nimi – jazyk která používají, čeští napodobují latinské texty Þ humanistická