Kulturní proudy v dějinách 15. – 18. století ve světě i u nás a jejich projevy v literatuře té doby.

Renesance:
Na počátku 14. stol – ve vyspělých zemí(Itálie – Florencie)
Renesance = bohaté město, vzniká z francouzštiny,
– mění se názor člověka na svět
– poprvé od Antiky se uplatňuje heslo Využití života pozemského
– Začíná novověk, Kultura je ovlivněna římskou kulturou

Šíření renesance napomohlo:
– Zámořské plavby (obeplutí zeměkoule, vynalezení kompasu, objevení Ameriky)
– Heliocentrický názor – bádání v oblasti astronomie (Slunce je středem Sluneční soustavy, a
Země se točí kolem slunce, Galieo Galilej, Koperník, Bruno…)
– První pitva – Jesenský (prospěla v lékařství, ale i umění)
– Knihtisk – Johanes Gutenberg – 1444-48 první tiskařské pokusy v Německu v Mohuči
u nás od roku 1468- 1. tiskárna v Plzni, první tištěná kniha – Trojánská kronika
– Objevení perspektivy – v malířství
– Vznik nových teorií o uspořádání státu
– Utopistický socialismus – nereálný Tomas More – spis „Utopia“
Tomaso Campanella – spis „Sluneční stát“

ITÁLIE:
Dante Alighieri
– předchůdce renesance, z Florencie, za členství protipapežské straně odešel do vyhnanství Þ Verony
– Beatriče – zakomponována do Dantova díla jako nadpozemská, ideální žena
„Božská komedie“
– Moderní alegorický epos
-hl. postavou Poutník – Základním dějovým motivem je cesta Danta Alighieriho napříč peklem, očistcem a nakonec rájem, kde se má setkat se svojí vysněnou celoživotní láskou, šlechtičnou Beatricí. Na počátku cesty potkává Dante římského básníka Vergilia, kterého vyslala Beatrice, a který se mu stává věrným průvodcem. Postupně procházejí předpeklím, 1. Okruhem pekla, kde pykají všichni nekřtění pohani, a tak dále: 2. Okruh – smyslnost, 3. – obžerství, 4. – lakomci, 5. – prchlivci, 6. – kacíři, 7. – vrahovi a lupiči, sebevrahové, rouhači, sodomiti, lichváři, 8. – svůdníci, pochlebníci, svatokupci, pokrytci, hadači, čachráři, zloději, lstivci, falšovatelé, svárlivci, 9. – zrádci příbuzných, vlasti, důvěr… Ve středu Země projdou oba okolo samotného ďábla. Poté se vydávají štolou až na opačnou polokouli, kde leží očistec – hora, určená k odčinění hříchů, na jejímž vrcholu se nachází pozemský ráj. Po výstupu na očistec a návštěvě všech 7 jeho kruhů se Dante rozloučí s Vergiliem, který již dále nesmí, a setkává se s Beatricí, s níž stoupá k nebesům až do ráje. Ráj je taktéž rozčleněn na několik sfér podle stupně jakéhosi „osvícení“ “ (např: mudrci, spravedliví panovníci, ti,co zemřeli pro víru, atd.) a Dante si je opět všechny prohlédne. Na závěr se Dante s Beatricí ocitá v Empyreu – středu ráje, zde Dante jakoby procitá do nového rozměru, který již nedokáže popsat, a dílo končí.
Alegorie – jinotaj= nepřímé básnické pojmenování

Francesco Petrarca (1304 – 1347)
– z Florencie, žil ve vyhnanství v Avignonu – protože spolupracoval s protipapežskou stranu -životní láskou – Laura U 1347, také se stává součástí díla, ale realisticky.
– zakladatelem sonetu
„Sonety Lauře“
– milostné básně, 14 veršů rozdělených do 4 slok a to způsobem 4433, 4442
další tvůrci sonetu: Shakespear, Vrchlický, Machar, Nezval

Giovanni Boccaccio (1313 – 1375)
– autorem Dantova životopisu „Dekameron“
– obsahuje 100 novel = zasazeno do určitého děje, 10 přátel utíká z Florencie před morem na venkov, pro ukrácení chvíle si vypráví příběhy ze života, na venkově pobývají 10 dní.
Novela = krátký prozaický útvar se zajímavým dějem a výrazným závěrem, málo postav