Satirická literatura

Satirická literatura – přímý ohlas sociálních a náboženských rosporů doby
– tvůrci: žáci ( studenti UK – 1348 založena Karlova Univerzita IV 1. ve střední Evropě – 4 fakulty – 1. průpravná 2. teologie, 3. lékařská, 4. právnická)
– potulní žebraví studenti = vaganti = vagantská poezie

2. ½ 14.stol. „Píseň veselé chudiny“
– zobrazuje s humorem bídu chudých studentů

„Podkoní a žák“
– spor mezi žákem a podkoním sluhou o to, kdo se má lépe® konec ® rvačka v hospodě®vypravěč odchází

Nejrozsáhlejší satirické dílo : „Hradecký rukopis“
– sborník – 11 skladeb
1)Satiry o řemeslnících o konšelích – 7 drobných krit. řemesla: ševci, kováři, sladovníci, lazebníci, řezníci, pekaři. 7=úplnost
2) Desatero kazanie božie – týká se hříchů proti jednotlivým přikázáním – nejvíce 7. nepokradeš ® kradou všichni páni ® světští i církev ® trubci ® vyhnání
3)Bajka o lišce a džbánu ( v českém prostředí bajka ojedinělá)

Předhusitská literatura (2/3 14.stol.)
– vyvrcholení moci církve, církev vlastní více než polovinu půdy – nenávist lidu vůči církvi
– úplný překlad bible do češtiny má za účel napravit společnost, proto tak přicházejí reformátoři…
Satirická literatura – kritizuje společnost ® přerůstá v kritiku církve® Husovi předchůdci – promýšlí možnost nápravy společnosti na náboženském podkladě.
– Konrád Waldhouser – lat. něm. Kazatel, snažil se o nápravu církve, šlechtě kázal německy, studentům Latinsky(česky), vyzíval bohaté k pomoci chudým
– Jan Milíč z Kroměříže – čes.(zakladatel charitativní činnosti) spolupracoval při překladu bible, reformátor, své kázání vedl nejen v latině a němčině, ale především česky, stěžejním prvkem byl důraz na bibli nadřazenou autoritě církevního učení
„Kniha o antikristovi“
– Matěj z Janova – lat reformátor, působil na univerzitě a psal latinsky
„Pravidla Starého a Nového zákona“

– Tomáš Štítný ze Štítného – pokládán za prvního tvůrce české naučné literatury, vytvořil českou terminologii v oborech filozofie a teologie, nebyl kazatel, psal traktáty (kratší prozaický odborný text)
„Knížky šestery o obecných věcech křesťanských“
– je to sborník traktátů (učená pojednání o dokonalém životě)
„Řeči besední“
– vysvětlení náročných náboženských filozofických otázek
„ Řeči sváteční a nedělní“
– určeno lidem, kteří nemohli chodit do kostela

Literatura Husitská:
– Mistr Jan Hus – 1370 – 1415, vystudoval teologii na universitě, kázal v Betlémské kapli, děkanem filozofické fakulty, rektor university, zasloužil se vydáni dekretu kutnohorského (vydal Václav IV. mění se počet hlasů na Karlově univerzitě) 1410se církev zaměřuje pozornost na Husa (za kacířské je prohlášeno učení Johna Wicleffa) 1412 ztrácí ochranu VáclavaIV. ® klatba a na Prahu Intedikt 1414 – pozván do kostnice 1415 upálen v Kostnici
„Výklad Viery a Desatera Páteře“
-Rozbor 3 nejdůležitějších textů – modlitba, desatero, otče náš
„knížky o svatokupectví“
– kritizuje obchod se svatými věcmi ® placení církevních úkonu, prodávání odpustku, obsazování církevních úřadů za peníze
„Pastila“
– útočí na církev®říká, církev jako instituce je zbytečná, věřící člověk si cestu k bohu najde
„ Svatokupectví“
– kritizuje církev, jak přichází k majetku
„Jistebnický chorál“
– zpěvník (kdož jste boží bojovníci)
„ Roudnický kodex“
„Budešínský rukopis
„ O pravopisu českém“
sebrané listy z Kostnice – adresoval je svým přátelům a stoupencům i širšímu publiku ® snaha zformulovat svůj myšlenkový odkaz

– Vavřinec u Březové – napsal husitskou kroniku
„ Husitská kronika“

– Petr Chelčický – na základě jeho myšlenek vzniká Jednota bratrská
-jihočeský zeman obhajoval pokoru, chudobu, ale odmítal vzdělaní a prosazoval myšlenku neodporování zlu násilím.
Traktát „O trojím lidu“ – odsuzuje dělení lidu
„O boji duchovním“ – odsuzuje husitské války