14. Poezie na přelomu století- moderní básnické směry v Evropské literatuře i nás

Moderní poezie 20. století
– rozvoj techniky a civilizace
– úsilí o nový řád vede k vítězství fašismu a komunismu
– rozpad Rakouska-Uherska
– vznik samostatného Československého státu – 1. prezident T.G.Masaryk
– mladá generace básníků už nepíše básně které se musí rýmovat a dávat nějaký smysl
– jsou to reakce na válku, svět a společnost
– fantazie, sny, představy
– nepíší se velká písmena ani interpunkční znaménka, je porušena gramatická správnost, text bývá zobrazován graficky
– mizí hranice mezi poezií a prózou

Vizualizace
– je to báseň znázorněna graficky, prostředkem byl futurismus
Experimenty
– je to všechno nové a nepoznané, básníci experimentují se slovy, verši, s celými básněmi
Tristan Tzara
– rumunský zakladatel dadaismu, vyložil dadaistickou metodu Manifestu o lásce slabé a lásce hořké

Civilismus, Surrealismus, Dadaismus viz. téma č. 15
André Breton
– zakladatel surrealismu, prozaik a básník, prohlásil Manifest surrealismu, byl tvůrcem celého surrealistického hnutí
– Magnetická pole
– Nadja – povídka
– Spojité nádoby – básnická sbírka

Futurismus
– vznikl v Itálii, zakladatel italský básník Marinetti – sepsal Manifest do programu, neklid, boj, rychlost , dynamika, v malířství se vše opakuje vícekrát,v pohybu, zrušení interpunkce, teorie osvobozených slov

Filipo Thomaso Marinetti
– výrazný představitel futurismu, pořádal přednášky a večery, v roce 1909 publikoval první futuristický manifest
– Monoplán papežův
– Ohnivý buben

Vladimír Majakovskij
– futuristicky spojen s proticarským hnutím, zakladatel futurismu v Rusku, ručně vymalované plakáty lepí na výlohy obchodů v kterých se podávají rychlé informace o dění v zemi
– Oblak v kalhotách

Kubismus
– viz téma č. 15
– Pablo Picasso
– Emil Fiala
– Bohumil Kubišta
– Václav Špála

Kubofuturismus
Guillaume Apollinaire
– zakladatel kubofuturismu, dětství strávil v Monaku, žil v Paříži, bojoval v 1. světové válce= raněn, zemřel, básník, prozaik, který má vliv na světovou poezii
– Alkoholy – báseň, okouzlení Prahou
– Pásmo
– V prsech Tiréziových – scénář pro divadelní hru
– Kaligrafy – báseň, text spojen s grafickým uspořádáním v optický celek
Christian Morgenstern
– jeho díla jsou pro všechny součastníky nepochopitelná, ale po jeho smrti se stává srozumitelnějším a populárnějším, žije bohémským životem, jako jeden z prvních pochopil význam jazyka jako stavebního materiálu
– Básnická teorie
– Palmstrem
– Šibeniční písně
Proletářské umění
– je to směr který se prosadil především v literatuře, sdružil u nás básníky socialistického smýšlení, středem jeho světa nebyl jedinec ale kolektiv bojující o nový společenský řád, formování se odehrávalo v časopisech Kmen, Červen, Rudé právo, proletářská literatura byla určena pro pódia, k recitaci na dělnických schůzích a shromážděních, vůdcem byl S.K. Neumann, který shrnul verše tohoto období do sbírky Rudé zpěvy
Sdružení devětsil
– tvůrčí, teoretická i organizátorská činnost se rozvíjí s programovým hnutím proletářského umění, má charakter revolučního nástupu mladé generace, byl založen 5. října 1920 v Praze, znakem tohoto umění je kolektivnost a lidovost

Jiří Wolker
– vyrůstal v Prostějově, vystudoval gymnázium a práva, zemřel mlád ve 24 letech, je nejreprezentativnějším představitelem proletářské poezie
– Host do domu – sbírka
– Poštovní schránka – báseň
– Těžká hodina
– Balada o nenarozeném dítěti
– Balada o snu

Vítězslav Nezval
– narodil se ve venkovském prostředí, což se odráželo v jeho tvorbě, odešel studovat do Prahy gymnázium, program proletářského umění ho spíše svazoval, proto jako jeden z rvaních prosazuje v Devětsilu nové umění – poetizmus
– Edison – nejvýznamnější poetická báseň
– Sbohem a šáteček – sbírka z cestování po Francii a Itálii
– Orloj
– Křídla
– Z domoviny – válečná tvorba
– Žena v množném čísle – surrealistická sbírka

Jaroslav Seifert
– první nositel Nobelovy ceny za literaturu u nás, 1984, jeho domovem byla dělnická čtvrť Žižkov, která zprvu určila i směr jeho tvorby, podílel se na zrodu činnosti Devětsilu, působil v komunistické straně, básně otiskuje v časopisech Kmen a Červen
– Maminka – sbírka, velmi fixován na svou matku
– Slavík zpívá špatně – sbírka
– Vějíř Boženy Němcové
– Světlem oděná
– Kamenný most – tvorba za okupace
– Přilba hlíny
– Píseň o Viktorce – po válce

Konstantin Biebel
– byl vojákem Rakouské armády, byl zraněn na britské frontě, na lékařské fakultě vstupuje do Devětsilu
– Věrný hlas
– Zlom – proletářská poezie
– Nový Ikaros
– Nebe, peklo, ráj
– Zrcadlo noci – surrealistické sbírky

Josef Hora
– narodil se v Roudnici, studoval v Praze, byl novinářem, byl vyloučen z KSČ, vyvíjel se od proletářské poezie k osobité sociální a intimní poezii
– Básně
– Strom v květu
– Pracující den – sbírky
– Hladový rok – román
– Struny ve větru
– Itálie – z cest
– Jan houslista
– Máchovské variace
– Domov – sbírky

Jindřich Hořejší
– proletářský básník, překladatel z francouzské poezie
– Hudba na náměstí
– Korálový náhrdelník
– Den a noc