13. Kritický realismus v české i světové literatuře
– 19.stol. – rozvoj přírodních a technických věd
– průmysl
– víra ve smyslové poznání = positivismus
– v Evropě různé podmínky:
Francie – revoluce; sociální problémy
Rak.Uh. – revoluce; porážka -> bachovský absolutismus
– literatura: – kritická analýza společnosti
– studium člověka
– realismus – rozvíjí se s romantismem
– pravdivé zobrazení skutečnosti
– v 19.stol. rozmach vědy a průmyslu
– soc. rozpory
– pozornost je věnována typickému jednotlivci
– charakter hrdiny se proměňuje a vyvíjí
– objektivní přístup
– autor se neúčastní
– osobní názory jsou vyjádřeny volbou osobností
– osudy postav jsou dobově podmíněny
– prolínání s romantismem
– na rozdíl od romantismu se postavy pohybují v prostředí sobě vlastním
– někdy naturalismus
– hudba: Buset, Puccini
– malíři: Purkyně, Chitussi, Pinkas
Anglie:
Charles Dickens (1812-1870)
– své nešťastné dětství zobrazuje ve svých dílech
Oliver Twist
David Copperfield
Malá Dorritka
Kronika Pickwickova klubu
– humorné líčení Anglie
– p.Pickwick ve vězení – horší
– končí dobře
William Makepeace Thackeray (1811-1863)
– výsměch a ironie
– společenské satiry
Kniha o snobech – vyšší anglická společnost
Trh marnosti
Thomas Hardy (1840-1928)
– mistr ženských postav
– pesimista
Tess d’Urbevilles
Neblahý Juda
Francie:
Honoré de Balzac (1799-1850)
– fr. společnost 19.stol. – město, venkov, chudí i bohatí
– člověk je ovlivněn spol. zákonitosti
– pečlivě propracován charakter postav
– mravy své doby (cyklus Lidská komedie – 90 románů a povídek)
– společenské hodnoty; rodinné vztahy
– některé postavy procházejí více díly
Otec Goriot
– všechen majetek daruje svým dcerám
– zklame se v nich
– umírá
– zločinec Vautrin, Rastignac
Lesk a bída kurtizán – kurtizána Ester + Lucien
– zločinec dožene Ester k sebevraždě
– Lucien obviněn – oběsí se
Evženie Grandetová – prosté děvče, lakotný otec, slabá matka
– ctižádostivý bratr
Sestřenice Běta
Bratranec Pons
Velikost a pád Césara Biroteaua
Ztracené iluze – venkovský básník Lucien Rubempré poznává v Paříži rub a líc umělecké slávy (úspěch záleží na zájmu těch, kterým umělec slouží) = dilema žít čestně nebo se zaprodat
Gustave Flaubert (1821-1880)
– zobrazení vášní a citů
– sondy do lidského nitra
Paní Bovaryová – Ema se provdá za lékaře, znechucena- podvedena, opuštěna, sebevražda
Citová výchova – zklamání mužského hrdiny
Salambo – hist. román z Kartága
Emile Zola (1840-1902)
– naturalismus (člověk je omezen na svou biolog.podstatu)
Rougon Macquartové, Štěstí Rougonů, Břicho Paříže, Nana, Zabiják, Germinal, Lidská bestie, Rozvrat, Doktor Pascal
– trilogie : Lourdy, Paříž, Řím
– nedokončená tetralogie: Plodnost, Práce, Pravda
– 1898 obhajoval Dreyfuse v aféře -> nucen odjet do Londýna
Rusko:
Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852)
Taras Bulba
Revizor – kritika úplátkářství, lidské hlouposti, podlézavosti, omezenosti
Ženitba
Mrtvé duše – Čičikov skupuje tzv. mrtvé duše; okrádá stát- popis různých typů statkářů
povídky: Večery na samotě u Dikaňky
Arabesky
Ivan Sergejevič Turgeněv (1818-1883)
Lovcovy zápisky – rámcové postavy – obrazy ruské přírody a života na venkově, kritika nevolnictví – řetěz scén ze života statkářů a nevolníků
Rudin
Šlechtické hnízdo
Otcové a děti – nihilista Bazarov; rozvrstvení spol.- střetnutí dvou generací, rozvrstvení ruské statkářské společnosti
romány Předvečer
Dým
Novina- básně v próze
– milostné povídky: Asja, První láska, Sen
Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910)
– šlechtický původ
trilogie Dětství, Chlapectví, Jinošství
Sevastopolské povídky – zážitky z Krymské války
Vojna a mír – Napoleon v Rusku, bitva u Slavkova- Bolkonskij, Bezuchov
Anna Karenina – Karenina+Vronský
– popisuje citové stavy- nevěrná, skáče pod vlak
povídky Hadži Murat, Kreuzerova sonáta
dramata Vláda tmy, Živá mrtvola
Fjodor Michilovič Dostojevskij (1821-1881)
román Chudí lidé – lidé z periferie- formou dopisů
Dvojník, Bílé noci
z káznice: Zápisky z mrtvého domu
Ponížení a uražení
Zločin a trest – psychologie, vražda, právo na zabití?
romány: Běsi, Výrostek, Idiot, Hráč, Bratři Karamazovi
charakteristika doby : rozvoj přírodních a technických věd, filosofie.
: skutečné je to co lze dokázat smysly, tedy pozitivně.
– prosazení exaktního myšlení (vědecké postupy založeny na matematických výpočtech a metodách).
– literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti
– znaky : kritika nedostatků ve společnosti (odtud název “ kritický „)
pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace), přesné a všestranné studium života
společnosti a nitra člověka
Kritický realismus v české próze
l. historický román – s výchovnou tendencí národní – historická věrnost.
typizace (literární hrdina se proměňuje, vyvíjí, někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen
kolektivem).
2. venkovský román – znalost venkova, národopisné studie, regionální charakter prózy.
Kritický realismus v českém dramafu
– vliv evropského dramatu (Ibsen, Gogol)
Naturalismus
– krajní směr realismu, aplikuje teorii dědičnosti, nebo determinaci prostředím na literaturu- člověk je omezen svou biologickou podstatou, zobrazen jako výsledek vlivu prostředi a dědičnosti {latinsky natura = příroda).
– v tomto realismu se objevuje ve společenském romána (dokument doby), záliba v negativních jevech, „pesimismus“.
Historická próza
Alois J irásek ( 1851 – 1930) – narodil se v Hronově, působil jako středoškolský profesor v Litomyšli a v Praze.
– podporoval vznik Československa, měl malířské nadání.
Dílo – próza : téma – : Nejstarší období našich dějin – Staré pověsti české
: Husitství – Mezi proudy – obraz narůstání společenských rozporů za Václava IV, počátky reformního hnutí, osudy Jana Žižky.
– Proti všem – rozmach husitství po bitvě na Vítkově hoře
– Bratrstvo – doznívání husitských válek na Slovensku
– Z Čech až na konec světa – podle cestopisu Václava Šaška z Bířkova – mírové poselství Jiřího z Poděbrad do západní Evropy.
: národní Obrození – F.L.Věk – obraz počátků národního obrození,divadla, básnictví, vědy.
– zdůrazňuje zde vlastenectví, historické postavy : F.L.Věk, Václav Thám, Václav Matěj Kramerius, páter Vrba atd.
– U Nás – obrození na české vesnici
– Filozofská historie
: doba pobělohorská – T – obraz období protireformace,
působení jezuitů a cizí katolické šlechty v severních Čechách a v Praze, pálení Českých knih.
– Skály – o selské vzpouře na Čáslavsku.
– Psohlavci – o povstání Chodů koncem 17. století proti Lamingerovi (vystupuje zde Jan Sladký Kozina).
– drama – témata – : historická – husitská trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč-
symbolizují věrnost pravdě, boj za ni, vytrvalost v boji až do smrti.
: pohádková – Lucerna – lidové i humorné prvky – vlastenecký charakter.
Jiráskův přínos – nejrozsáhlejší, nejucelenější umělecký odraz českých dějin.
– jeho přínos byl také z hlediska výchovného – znalost dějin je posilou národního sebevědomí, vlastenectví.
– jeho vyprávění bylo živé, barvité, dramatické a dokonale vykreslovalo obraz hromadných davových scén (bitev).
Zikmund Winter ( 1846 – 1912) – profesor dějepisu, autor odborných publikací o České historii
– vynikající psycholog (studie rozvrácených duší, dokonalá povahokresba)
– mistr krátkých próz historických a humanistických.
Dílo : Mistr Kampanus – z doby pobělohorské, o českém vědci, básníkovi a rektoru pražské univerzity, očitém svědku Stavovského povstání.
– používá zde archaizovaný jazyk
Rakovnické obrázky, Pražské obrázky
Venkovská próza
– obraz vesnice i s jejími nedostatky – snaha hledat řešení (návratem k ideálům křeslanstvi ,
regionáiní charakter prózy (odraz autorova vztahu k určitému kraji).
Karel Václav Rais – narodil se v Lázních Bělohrad; byl vesnickým učitelem na Ceskomoravské vysočině, zobrazil těžký život venkovanů v horských krajích, růst bídy….
Dílo : Zapadlí vlastenci – obraz náročné a obětavé práce drobné vesnické inteligence (učitelé,kněži) v době národního obrození.
– popisuje zde národnostní spory na česko-německém rozhraní.
Západ – autor zobrazuje dobu poobrozeneckou.Dějištěm je Studenec, hlavní postavou je farář Kalous.
Kalibův zločin – tragédie dobráka dohnaného intrikami a rozrvrácením manželství k sebevraždě.
povídkové soubory : otázka vztahu rodičů a dětí, touha po majetku.
Výminkáři
Rodiče a děti
Raisův přínos : realistický obraz sociálních poměrů na vesnici.Hlubší psychologická kresba
postav.Zájem o postavy starých lid, nebo dětí (citlivost, moudrost).
Josef Holeček – autor jihočeského původu, napsal desetidilnou románovou kroniku Naši-
zobrazuje vývoj jihočeského venkova v první polovině l9.století (rozhraní feudalismu a kapitalismu).
Tereza Nováková – navázala na Karolínu Světlou, narodila se v Praze.
– v jeji monografické romány (tzn. děj se týká jedné postavy)
Dila – Jiří Šmatlán – příběh tkalce, který hledá spravedlivější život.
– objevuje se zde dokumentárnî realismus, kritika společnosti.
– Na Librově gruntě – východočeská vesnice v polovíně 19 .století – popisuje zde útlak
roboty.
– Děti čistého živého – tragický osud příslušníků náboženské šlechty.
– Jan Jílek – o tajném návratu českobratrského emigranta z Německa, který byl věrný své víře a proto byl vězněn.
– Drašan – z doby národn o obrození.
– vedle umělecké tvorby je i autorkou řady studíí, napsala i slavnou monografii o Karolíně
Světlé, kterou považovala za svou učitelku.