2. Zlidovění literatury v době husitské

Literatura husitského období
kancionál – obsahuje nejslavnější husitský chorál Kdož sú Boží bojovníci a píseň Povstaň, povstaň veliké město pražské. Kancionál ( z lat. cancio = zpěv) – sborník duchovních zpěvů. K umělecky nejvyspělejším dílům patří skladby Budyšínského rukopisu s jednotlivými částmi Žaloba Koruny české, Porok Koruny české, Hádání Prahy s Kutnou Horou, v nichž je obhajován husitský program. K hlavním zásluhám husitského hnutí patří zlidovění kultury, poskytnutí vzdělání ženám, zpřístupnění bible, počeštění měst a vzrůst významu češtiny. Naopak důsledkem porážky husitského hnutí bylo utužení poddanství a vymknutí se z evropského kulturního vývoje – lit. se stává na dlouhou dobu hlavně náboženskou. Husité se dělili na Radikálové – měli sídlo v Táboře, chtěli změnit společnost rychlými až násilnými kroky a na Reformátoři – měli sídlo v Praze, chtěli změnit společnost pomalu a dlouze

Přínosy husitství
– hluboce zasáhlo do našeho společenského i kulturního života
– k hlavním zásluhám patří zlidovění kultury

Jednota bratrská
– v polovině 15.st. vznikla Jednota bratrská jako společenství lidí pokoušejících se žít podle zásad Petra Chelčického. Členové této společnosti se nazývají bratry a sestrami a za jediné pravidlo života považovali bibli, zdůrazňovali mravnost, význam tělesné práce a pěstovali lidový zpěv. V r. 1467 ustanovili svou zvláštní církev, jejímž hlavním organizátorem byl Řehoř Krejčí. Byla zpočátku pronásledována jak husity tak katolíky. Jednota bratrská nejdůležitější nositelkou kultury v našich zemích.

Petr Chelčický – pocházel z chudší zemské rodiny z Chelčic u Bosňan, vzděláním byl samouk, psal výhradně česky, byl to zásadový kritik, který však svými myšlenkami předběhl svou dobu, na základě jeho myšlenek vznikla Jednota bratrská
O trojím lidu – spis, řeč zastává myšlenku rovnosti všech lidí
O boji duchovním – spis, odmítl i spravedlivou válku, připustil jen duchovní boj s ďáblem