Dílo: 1. Jazykověda
shromáždil a rozšířil slovní zásobu jazyka „Slovník česko-německý“ – 5dílný (120 000 slov)
čerpal – z literárních památek
– z řeči lidu
– z jiných slovanských jazyků, zvl. z ruštiny a polštiny
– vytvářel novotvary (rostlina, nerost, ozvěna, kyselina, dusík ap.)
= důkaz, že čeština je jazyk stejně dokonalý jako němčina; z vymírajícího, zaostávajícího jazyka se stal jazyk živý, bohatý, uznávaný
Vznik českého odborného názvosloví – vliv na rozvoj přírodních a humanitních věd.
stať „Rozmlouvání o jazyku českém“ – proti poněmčování ve školách
– kulturní program generace – obraz nízké úrovně češtiny poč. 19. st.
nový názor: znakem příslušnosti k národu je užívání jazyka (Čech je ten, kdo mluví česky) x osvícensky pojaté vlastenectví (teritoriálně)
