Julius Zeyer
(1841 – 1901). Narodil se v Praze. Pocházel z bohaté patricijské rodiny. Měla francouzský původ. Zeyer měl vlastní chůvu, která mu dala lásku k historii. Studoval reálné gymnázium a vyučil se stolařem. Jel na zkušenou do Německa, Švýcarska a Francie. Měl zdědit závod po otci, ale ten nakonec nepřevzal. Studoval filosofickou fakultu. Byl vychovatelem v Rusku, Německu, Tunisu, Švédsku atd. Čas svého života strávil ve Vodňanech. Poslední dny prožil v Praze. Psal dramata a pohádky. Náměty bere ze středověku. Jeho hrdinové jsou lidé, kteří žijí v souladu s přírodou.
Dílo:
– Radúz a Mahulena
– Ondřej Černyšev – (velká romantická láska. Z ruského dvora v 18. století)
– Román o věrném přátelství Amise a Amila – (z rytířské doby)
– Gompači a Komurasaki – (japonský příběh tragické lásky)
– Jan Maria Plojhar – (hrdina z bohatého prostředí vyrůstá na zámku s 2 chůvami. Studuje námořní akademii. Onemocní plícní chorobou a jde se léčit do Itálie, kde potkal svou ženu. Potom s ní odjel a usadil se v Itálii. Po pádu z koně podlehl zraněním)
– Dům U tonoucí hvězdy – (hrdina Slovák Rajko. Děj se odehrává v Paříži – pološílení lidé)
– Tři legendy o krucifixu – (náboženská tématika, osudy ukřižovaných lidí)
