Humor a satira v naší národní literatuře

Humorné dílo = takové dílo, jehož cílem je pobavit (humor buď jazykový nebo situační)
Satira = dílo využívající humoru a komiky ke kritice lidí, poměrů a společnosti
Taková díla vznikala nejprve v rámci lidové slovesnosti (do dneška se zachovaly anekdoty) později oficiálně.
Karel Havlíček Borovský : 1821-1856 ; novinář, politik, satirik, kritik, překladatel a účastník revoluce v 1848 ;
v Borové u Přibyslavi (otec-zámožný kupec), v rodině a až na gympl mluvil převážně německy ,
vlastenecké cítění se projevilo až při studiu v kněžském semináři (škola na kněze) po roce byl
vyloučen , od P.J.Šafaříka dostal doporučení a pracoval jako vychovatel v Rusku , zpočátku nadšen ,
pak poznal, že Ruský absolutismus je stejný jako Rakouský , seznámil se s Ruskými realisty, oblíbil
si Gogola (přeložil Mrtvé duše) ; po návratu působil v novinách (Česká včela, Pražského posla)
v roce 1848 vlastní Národní noviny a uznává austroslavismus (pak už ne) ; v roce 1850 zákaz
Národních novin, odešel do Kutné Hory (časopis Slovan) brzy také zakázán, odešel do Německého
Brodu (dnes Havlíčkův) ; r 1851 zatčen a deportován do Brixenu vrátil se nemocen a brzy umřel.
· Epigramy (= kritická vtipná satirická báseň s pointou ostře se vyjadřující k určitému jevu ; vznikaly
jako potřeba se kriticky vypořádat se světem , vždy 4 řádky v dvoudílné formě (situace-
-nečekaný názor-vrchol(pointa)) ; pět částí: –církvi –králi –vlasti (kritika církve, absolutismu)
–múzám (umění) –světu (obecné) ; V. Borovský o epigramech: „jsou to malé nádobky, kam
ukládám vztek, aby mi srdce nežral“„myšlenku tak dlouho hobluji až je z ní epigram“)
nejznámější jsou 3 následující satiry, vzniklé ve vyhnanství ; formálně: připomínají lidovou píseň
(zpěvností, pravidelným rýmem, lidovým jazykem) , časté vulgarismy, germanismy,perzonifikace…
· Tyrolské elegie (satiricky zpracovávají zatčení a deportaci)
· Král Lávra (zpracoval irskou pohádku o králi s oslíma ušima , podle Havlíčka má jednu vadu a to že
morduje jednou ročně holiče ; tuto slabost lze chápat jako brutální akt proti každému, kdo zná
skutečný stav věcí , kritika absolutismu , výsměch panovníkům ; jednoho holiče na prosbu
matky nechá, ten tajemství vykecá do vrby, která skrze kolík v base to vykecá všem)
· Křest svatého Vladimíra (v rukopise z 1854 ; námět z ruské pověsti o svržení pohanského boha Perúna
a příjímání křesťanství na Rusi ; satira na Ruský a Rakouský absolutismus a katolickou církev
, navíc přidal názor na vztah církve a krále (bůh je u krále ve službě) Þ král potřebuje církev ;
děj: roztržka mezi carem a Perúnem , který odmítne zahřmít na jeho svátku Þ potupná
poprava , potom je vyhlášen konkurz na nového boha (kvůli udržení poslušnosti lidu))
· překlady: Gogol (Rus) a Mickievicz (Polák)
Jan Neruda : 1834-1891 ; žil v Praze na Malé Straně, nedostudoval ani práva ani filosofii, pracoval jako úředník
pak novinář a spisovatel (Národní listy), žil sám, 4nenaplněné lásky (Anna Holinová, Karolína
Světlá, Terezie Macháčková, Anna Tichá)-jeho inspirací ve své době nepochopen a nebyl moc
oblíbený kvůli pesimismu ; psal poezii, prózu, kritické statě a fejetony
· Malostranské povídky (cyklus 13povídek z doby Nerudova dětství zobrazující život na Malé Straně ;
2 typy: – převaha charakteristiky atypických lidí (O měkkém srdci paní Rusky, Dr. Kazisvět…)
– líčení světa Nerudova mládí (Svatováclavská mše, Večerní šplechty…)
– v 1.a poslední povídce cyklu obraz života na M.Str. (Týden v tichém domě, Figurky)
v díle typický vážný humorný, satirický a tragikomický tón ; formálně popis a charakteristika)
Svatopluk Čech : 1846-1908* u Benešova, působil v časopise Květy
· Výlet pana Broučka do Měsíce
· Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do XV. Století
(obě díla jsou satirickou kritikou maloměšťáků ; hlavně falešné vlastenectví, prospěchářství,
zbabělost, bezcharakternost…)
Jaroslav Hašek : 1883-1923, * v Praze, nedodělal gympl, šel na obchodní akademii, pracoval jako bankovní
úředník. Za války na Haličské frontě přeběhl k Rusům a vstoupil do legií, po návratu žil v ústraní.
· Dobrý voják Švejk před válkou · Dobrý voják Švejk v zajetí
(cyklus povídek o poslušném vojákovi, který chtěl sloužit císaři do roztrhání těla)
· Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921-23 ; 3díly napsal Hašek 4.napsal jeho přítel
Vaněk podle diktátu ; humoristické satirické dílo, hodně postav (od civilistů po velitele
jednotek) a prostředí , dílo se stalo posměchem válce, monarchii a všem autoritám , základní
téma : malý člověk ztracený ve víru velkých událostí, který se dovede kdykoli bezprostředně a
svobodně, pomáhá si humorem, fantazií a tvořivostí řeči (prostě furt kecá) , román je řadou
volně souvisejících příhod, vyprávění… ; Postava Švejka (=ztělesněním lidské vitality,
rozumu, svou vzornou poslušností, opakováním frází a svou osobou úředně uznaného blba se
vysmívá válce ; charakterizován jako moudrý blázen=bezstarostný naivní…), dále nadpor.
Lukáš, práskač Brettschneider, paní Mullerová, Baloun… ; ilustrováno Ladou, zfilmováno ;
formálně je důležitá práce s jazykem, časté vulgarismy, germanismy a obecná čeština)
Karel Poláček : 1892-1944 * v Rychnově nad Kněžnou (maloměsto) v židovské rodině (tím ovlivněn), narukoval
do 1.sv.války na Halič , po návratu působil jako publicista, od 1923 v Lidových novinách ; psal
zápisky ze soudů („soudničky“) a lokální zprávy („lokálky“) , zemřel v Osvětimi ; náměty čerpal
z novinářské praxe jako znalec lidového (+židovského) prostředí , v díle obraz čes. maloměšťáka ;
časté umělecké prostředky: humor, satira a parodie
· Dům na předměstí (1928 , hl. postava domovník pan Faktor (maloměšťák: blbý, myslí si, že má moc,
šikanuje nájemníky, naoko přítel za zády pomlouvá), studie policejního typu domácího pána ;
satiricky pranýřuje soukromo-majetnické pudy, které z malého člověka dělají velkého tyrana)
· Muži v ofsajdu (je to humorné pojednání o psychice lidí, které lze potkat na fotbale a kteří žijí
drobnými starostmi všedních dnů)
· Bylo nás pět (humorná konfrontace světa dětí a dospělých, jazykový a situační humor ; hlavní postavy:
Petr Bajza, Éda Kemlink, Čenda Jirsák, Antonín Bejval, Pepek Zilvar z chudobince)
Josef Škvorecký : 1924 prozaik, básník, lit. kritik a překladatel, po studiích se stal redaktorem nakladatelství
Odeon po 1968 emigroval do Kanady, založil nakladatelství Sixty-Eight Publishers
· Tankový prapor (próza z vojenského prostředí , satira na absurditu vojenské služby)
Miroslav Švandrlík : 1932 po studiích na DAMU pracoval jako asistent u divadla
· Černí baroni aneb jak jsme válčili za Čepičky (podobná tématika jako Tankový prapor , satirická kritika
absurdity vojenského aparátu konkrétně u pétépáků (pomocné technické pluky))
· Sek a Zula
Dnes nejvíce zastoupen humor a satira v časopisech jako Dikobraz, Trnky Brnky…