Balada v naší národní literatuře, lidová slovesnost jako zdroj inspirace

Balada = báseň tématicky zaměřená na zachycení marného zápasu člověka s přírodními nebo společenskými
silami, má pochmurný děj , rychlý spád a většinou tragický konec ; často nadpřirozené bytosti
Lidová slovesnost = všemožné lit. útvary hlavně píseň… u níž nejsou známí autoři, šířena v ústním podání,
dnes hlavně v podobě anekdot…
Lidová a pololidová tvorba období po 1620:
Značně odlišná od oficiální, v barokní době hlavní představitelka kultury
Znaky lidové tvorby: 1. – anonymní – v ústním podání -bohatá na témata
témata 2. – otázka života a smrti – nechuť k vojně – příroda
– vztah k rodině a pánům – milostná tématika – práce
útvary 3. – pověst (=fakt doplněn fantazií) povídka, proroctví (=vize o budoucnosti), hádanky
a hlavně píseň
pololidová tvorba: u ní jsou známí autoři (písmáci=uměli číst a psát), vznikaly písmácké paměti, kroniky a
jarmareční (kramářské) písně (J. Vavák) ; rozvoj loutkových her (M. Kopecký) a lidového dramatu
POEZIE
V období Národního obrození vznikly první umělé balady
František Ladislav Čelakovský : narozen ve Strakonicích, od 1834 redaktor pražských novin – Česká včela, dále
jako knihovník a profesor slavistiky ve Wroclavi a Praze ; překládal z ruštiny, polštiny, němčiny a
angličtiny ; soustředil kolem sebe skupinu, která se věnovala ohlasové poezii
· Slovanské národní písně (3svazky slovanských písní (sebral z češtiny, slovenštiny, přeložil, upravil),
považoval je za nedílnou součást slovanského folklóru) po vydání se chtěl soustředit na
ohlasovou poezii všech slovanských národů, ale kvůli válce v Rusku se nejprve zaměřil na
Ruskou, po 10 letech i na českou ohlasovou poezii)
· Ohlas písní Ruských (vznik ovlivněn Rusko-Tureckou válkou, napodobil ruské byliny (=písně o tom,
co bylo), převažuje epický charakter hlavně v bohatýrských zpěvech (Bohatýr Muromec…) a
reagující na soudobé dění (Rusové na Dunaji…) ; formální stránka : časté rusismy ,
opakování slov , častá přirovnání , slovo tři , typicky ruská skladba (PKS za jménem))
· Ohlas písní českých (převažují skladby lyrické, milostné, žertovné a satirické (Vrchní z Kozlova),
v této sbírce je 1.česká umělá balada : Toman a lesní panna (děj má spád, jednoduchý rým,
formálně: zkratkovité vyjadřování, zvolání, otázky, přímá řeč))
· Mudrosloví národa slovanského v příslovích (sbírka 15e3 přísloví se srovnávacími doklady z jiných lit)
Další
Karel Jaromír Erben : 1811-1870 ; * v Miletíně v S Čechách, otec-řemeslník a písmák ; vystudoval filosofii a
práva v Praze ; hlouběji se zajímal o národopis (=folklór, v něm hledal řád, jenž vládne odedávna) a
dějiny ; ve 40.letech v Královské společnosti nauk, od 1851 archivář hl.m.Prahy
tvorba : využil látek lidové slovesnosti k uměleckému přepracování, chtěl v nich ukázat dávné
představy lidí o životě a světě
lidová slovesnost si podle něj zachovala zbytky mýtů (=dávných představ o světě)
· Prostonárodní české písně a říkadla (2200 českých národních písní s komentáři)
· Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečí původních (soubor pohádek…, některé
zlidověly (např. Dlouhý, Široký a Bystrozraký ; Zlatovláska…)
· Kytice z pověstí národních (1853 ; tvořeno 12 balad + úvodní báseň Kytice ; nejdříve vydána
časopisecky, pak jako kniha ; základem jsou pohanské a křesťanské mýty , otázky
mezilidských vztahů a viny (konflikt vyplývá z porušení základních vztahů, hlavně matka-dítě)
víra v osud ; hrdinky se nikdy nebouří proti trestu, berou ho jako něco samozřejmého
přicházejícího po provinění (výjimka-Záhořovo lože (mužský hrdina , balda jako polemika
k Máji K.H.Máchy))
2druhy mýtů: pohanské (nadpřir. bytosti–Vrba, Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den)
křesťanské (hrdince je po pokání odpuštěno–Svatební košile, Záhořovo lože)
mimo stojí Kytice (chápána jako vyjádření se k aktuálnímu stavu čes. spol. po 1848 ; víra
v rozšíření knihy a poezie vůbec) a Věštkyně (aktualizuje staré pověsti o osudu národa – je
určeno, aby národ žil věčně a nemá si zoufat nad špatnou situací)
forma : – prudký dějový spád (dynamičnost, místo sloves citoslovce)
– otázky, zvolací věty – málo postav
– zvukomalba, lidový jazyk – příběhy se odehrávají v izolaci
– hrdinové jsou v rozhodující situaci sami
Kytice se stala trvalou inspirací pro básníky, kteří se věnovali baladě (J.Neruda, Vrchlický,
P.Bezruč, J Wolker…), řada balad zhudebněna (Dvořák, Fibich…) a zfilmována (Kytice-
F,:A.Brabec), plus parodie divadla Semafor)

Jan Neruda : 1834-1891 ; žil v Praze na Malé Straně, nedostudoval ani práva ani filosofii, pracoval jako úředník
pak novinář a spisovatel (Národní listy), žil sám, 4nenaplněné lásky (Anna Holinová, Karolína
Světlá, Terezie Macháčková, Anna Tichá)-jeho inspirací ; psal poezii, prózu, kritické statě a fejetony
· Knihy veršů ( 3oddíly: – epické – milostné – časové a příležitostné
– epické: sociální balady (Dědova mísa, Před fortnou milosrdných)
– milostné: cykly intimní lyriky, věnováno rodičům a Anně Holinové
– poezie politická a vlastenecká : zamýšlí se nad aktuálními otázkami společenského života
báseň Vším jsem byl rád (1873 ; je to „bilanční báseň“, dodatečně na závěr sbírky, spojuje
obrazy osudu, představa o poslání básníka, svůj život a tvorbu podřizuje národu,
motto:“ousd mi řekl, českým pěvcem buď“, metafora míče)
· Balady a romance (1883, navazuje na Erbena-zpracování lidových námětů a obecně lidské tématiky ;
motto : „volím slovo prosté, chci tu báji vypravovat, z úst jak lidu roste“ ; patrný experiment
(prohození znaků balady a romance) ;
nejznámější básně : Balada o duši K.H.Borovského, Romance o Karlu IV., Romance o jaře 1848)
Petr Bezruč : 1867-1958 vl. jménem Vladimír Vašek ; * v Opavě, otec-středoškol. prof., vystudoval klasickou
filologii v Praze, 1888-1891 v Brně jako poštovní úředník, 3 roky ve Slezsku (ovlivněna jeho tvorba-
poznal útisk slezského lidu od Poláků a Němců , také zde prožil dvě nenaplněné lásky (Maryčka
Lagonová, Doda Bezručová)), od 1918 do smrti v Kostelci na Hané
· Slezské písně (1909, poprvé vydány 1903 jako Slezské číslo, část lyrická a epická
lyrická část neobsahuje balady a je o útisku Slezanů
epická část, zde převažují balady
Maryčka Magdónova (sociální problematika-sirotků)
Kantor Halfar (národnostní balada ; Halfar mluví a učí česky navzdory zákazu, proti
poněmčování a popolšťování, je nahlášen žákem, zavřen…)
Bernard Zár (problematika, odnárodnění ; Zár se zřekne češtiny a přijme němčinu)
forma : pochmurný děj, tragický konec, rychlý spád dramatičnost, nedokončené věty)
Proletářská poezie
Ryze česká tvorba, reakce na revoluci v Rusku 1917 ; v době mezi 1920 (J.Hora-Pracující den)-1924 (smrt Wolkera) ; soustředěno kolem klubu Devětsil (Wolker, Seifert, Biebl, Píša, Hora) ; dynamický realismus
Znaky : – kolektivismus – třídní umění
– sociální tématika – revoluční optimismus
– tendenční (=angažovaná) literatura
Jiří Wolker : 1900-1924, básník a teoretik ; * v Prostějově, na nátlak studoval práva, navštěvoval přednášky na
filozofické fakultě, účinkoval v Literární skupině a Devětsilu , pak obě opouští, odklon od
proletářského umění, umírá na TBC
· Host do domu (1921, jinošský typ Wolkerovy lyriky , ryze optimistická ; základem je láska k životu a
běžným věcem (ty polidšťuje a promítá do jich lidské vlastnosti) ; časté perzonifikace, snaha
řešit neduhy světa láskou srdce a pokorou ;
výrazové prostředky : prostý jazyk, kladně citově zabarvená slova, zdrobněliny, metafora ;
básně : Pokora, Věci, Žně, Poštovní schránka
Výjimku tvoří báseň V parku před polednem (náznak dospělé tvorby-řešení bojem) ;
přechod mezi 1.a 2. básnickou sbírkou tvoří polytématická báseň Svatý kopeček (=pásmo))
· Těžká hodina (1922 ; pojmenovaná podle stejnojmenné básně, věnované A.M.Píšovi ; doba názorového
přechodu-dospívání („kdy dětské srdce již umřelo, ale srdce dospělé se ještě nenarodilo“) ;
základ sbírky tvoří sociální balady : Balada o snu, Balada o nenarozeném dítěti, Balada o očích
topičových ; A.M.Píša ještě po Wolkerově smrti vydal: Básně z pozůstalosti (témata ovlivněna
nemocí , básně: U rentgenu, Nemocný, Na nemocniční postel padá svět) ; známý jeho epitaf)
Josef Hora : 1891-1945, *v Dobřími u Roudnice n/Labem, vystudoval práva, pak novinář a básník ; ve 30.letech
boj proti fašismu, měl velký vliv na mládež)
· Pracující den ü už proletářská poezie, na rozdíl od Wolkera básněmi prostupuje výrazná
· Srdce a vřava světa ý intelektuální složka, jinak stejné hodnoty jako Wolker (boj, revoluce,
· Bouřlivé jaro þ třídnost, změna společenského řádu, dělník, solidarita)
PRÓZA
Vladislav Vančura : 1891-1942, * u Opavy, ale žil v Praze, vystudoval medicínu na UK , věnoval se spíš psaní a
filmu, 1.předseda Devětsilu, 1942 popraven v Kobylisích ;
tvorba: tzv „avantgardní próza“, podle něj pro umělce není hlavní námět, ale jeho zpracování ;
experimentoval s jazykem (humanistická čeština, archaismy, přechodníky, složité věty…)
· Pekař Jan Marhoul (1924, román líčí tragický osud pekaře, který doplatil na svou dobrotu (oškubali
ho), umírá chudý a opuštěn)

· Markéta Lazarová (děj ve středověku, 2 znepřátelené lupičské gangy (Kozlíků a Lazarů), Markéta
zdrhne k Mikoláši Kozlíkovi, otec ji zavrhne, příběh jejich lásky: narození syna, smrt
Mikoláše , souběžně probíhá příběh Alexandry Kozlíkové a německého rytíře (oba zabije
Alexandra, mezitím *syna) , oba syny vychová Markéta ; zvláštní jazyk, zfilmováno
F.Vláčilkou, M.Vavřinová (=Markéta Lazarová))
Jarmila Glazarová : 1901-1977
· Advent (1939, románová balada ; děj na Valašsku, výrazná postava Františky, která chce zajistit svému
synovi budoucnost, tak se provdá za bohatého sedláka Podvěsu, v manželství je nešťastná (fce:
levná pracovní síla), v závěru zavraždí utlačovatele a jeho milenku Rozínu (bývalá služka))
Ivan Olbracht : 1882-1952 , vl. jménem Karel Zeman , * v Semilech, otec (Antonín Zeman =Antal Satšek)
advokát a spisovatel, nedokončil práva, věnoval se literatuře, žurnalistice (Rudé právo…) a soc.
otázkám pracujících, 30.léta pobyt na Podkarpatské Rusi (několik překladů) , za okupace ve Stříbřeci
· Nikola Šuhaj loupežník (1933, románová balada o zápase člověka s mocí společenského řádu, který
nedovolí svobodně prožít své štěstí ; 2 roviny 1.-mýtus o nepřemožitelném bojovníkovi
2.-reálný příběh ; děj krátce před, a po 1.sv.válce, časté a důležité líčení přírody, romantické
lásky N.Šuhaje a Eržiky ; prostředí soužití Židů, Čechoslováků a Rusínů)
Karel Čapek : 1890-1938, * v Malých Svatoňovicích, otec-lékař, bratr Josef a sestra Helena, s nimi dětství v
Úpici v Podkrkonoší, gympl v Hradci Králové v Brně a v Praze, filosof. fakulta v Praze, Berlíně a
Paříži, 1915®PhDr ; z pobytu ve světě široký rozhled , po studiích novinář (Národní listy, Lidové
noviny) , ve 20.letech považován za autora vzniklé republiky, jejíž politiku propagoval v novinách ,
30.léta boj za demokracii´fašismu , 1925-33 předseda klubu PEN (=spolek všech literátů) v ČSR ,
od 30.let anonymní výhružné dopisy, fyzicky nemocný a vyčerpaný, umírá 25.1238 ;
vynalezl sloupek (v novinách) ;
byl to pacifista a pragmatik (=nelze poznat absolutní pravdu, každý má tu svou, ze které má užitek)
· Hordubal (1933 , první část trilogie ; románová balada, příběh prostého horala z Karpat, který se vrací
z USA (za výdělkem) a stává se nevítanou překážkou vlastní ženě, která se mezitím sčuchla
s čeledínem a připravili Hordubalovu vraždu ; ve druhé části konfrontace několika pohledů
různých svědků u soudu ; otázka, zda to vlastně byla vražda)