Česká literatura

společenské poměry: – politickou vůdkyní národa je nadále čes. buržoazie
– objevují se zde svět. rysy literatury, ale hl. rysem je národnost
– stavba Národního divadla 1868

Omladina- na poč. 90. let zesílil odpor mladé generace vůči oficiální politice čes. buržoazie
– 1893 vystoupili s ostrou kritikou- povstání potlačeno

Česká moderna- mladá nastupující básnická generace= odvržení národ. ideálů jako podstaty uměl. tvorby
– 1895 se sešli kolem časopisu Rozhledy- zde otisknut Manifest české moderny
– autoři: Machar, Šalda
– požadavky: individualismus, svobodná tvorba, požadavek původnosti
– autoři různého zaměření= rozpad

Moderní revue – soustředěna kolem časopisu Moderní revue- dekadentní zaměření
– vydávali A. Procházka, J. Karásek ze Lvovic
– touto dekadentní vlnou prošli Neumann, Toman, Dyk

Almanach Secese- od 1896 vydává Neumann a Procházka
– nepodařilo se shromáždit více umělců= bez většího ohlasu
– 1897 se Neumann osamostatnil v časopise Nový kult- zde se shromáždili umělci radikál. zaměření = Anarchističtí buřiči

Katolická moderna- spisovatelé katol. zaměření
– Sigimund Bouška – překlady

Josef Svatopluk Machar
– spoluautor a mluvčí celé Moderny
– po gymnáziu vojen. službě pracuje v bance ve Vídni
– přispíval do časopisů – Čas, Rozhledy
– průkopník vzpurného individualismu

– lyrická poezie: sb. Confiteor = zpovídám se
– básník není hlasatelem národ. ideálů, ale odhaluje své nitro
– básně jsou gestem znuděného muže
– báseň – Antická kráska
Čtyři knihy sonetů
– politické verše.: Tristium Vindobona = žalozpěvy z Vídně( název podle Ovidia)
– epická poezie: Zdeby měli kvést růže- ukazují obraz ženských osudů
– za tuto situaci dává vinu společnosti
Magdaléna- veršovaný román
– o prostitutce, která je mravně čisčí než společnost, která jí oklopuje
– lyricko- epická tvorba:- zájem o historii
Golgata- sympatie k Antice
Svědomím věků- cyklus 9 sbírek
– sahá od dávných časů až po současnost (Jed z Judey)
– próza: Řím
Katolické povídky- křesťanství potlačuje přirozenost, ze svobod. lidí dělá vyznavače smrti a odříkání

Antonín Sova
– impresionista, symbolista, básník čes. krajiny
-rysy: – kritické hodnocení světa, člověka
– uměl. dílo jako symbol= užívá symboly pro stavy své duše

– impresionismus: Květy intimních nálad- odhalení básníkova nitra
Z mého kraje- únik ze světa do rodného kraje

– symbolismus: Vybouřené smutky- stylizace do role poutníka, vyštvaného společností
Údolí nového království- básník sestupuje na zem, aby nalezl cestu z osamocení k lidem
– vytváří si představu ideál. krajiny
Dobrodružství odvahy

– symbolismus + dekadence: Soucit a vzdor- bouří se proti falešnosti světa
Zlomená duše – nelítostná sebeanalýza

– intimní poezie: Ještě jednou se vrátíme- báseň Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy
Lyrika lásky a života- hořká milostná desiluze

– próza :snaha vystihnout nitro člověka
Ivův román- osobní zpověď
Pankrác Budecius Kantor- příběh z rokoka o venkov. učiteli

Otakar Březina
– přední básník čes. symbolismu
– ovlivněn moder. filozofií, franc. poezií, smrtí obou rodičů
– vývoj poezie od osobních bolestí přes smrt, k pozemskému životu, optimismu

Tajemné dálky- hl.postava sám básník, který se zpovídá z bolestných zážitků
– smutek ze života
– uzavírá se do světa představ
Svítání na západě- touha dobrat se tajemství, což lze prostřednictvím smrti
Větry od pólů- odprostění od hmotného světa
Stavitelé chrámů
Ruce – jako symbol vidiny věčného bratrství

Karel Hlaváček
– nejznámější autor čes. dekadence
– umírá mlád na tuberkulózu
– verše ovlivněny znalostí moder.literatur
– dílo: – spojení symbol. obrazů s dekadentními náladami- eufonie(= libozvučnost), anafora(=opakování slova na začátku sloky), melodičnost

Sokolské sonety
Pozdě k ránu- obraz snové krajiny na přelomu mezi dnem a nocí
Mstivá kantaléna- vzdor jedince ponechaného na pospas osudu- Gezové= symbol touhy po svobodě

Literární kritika
= odborná činnost, jejímž obsahem je hodnocení , stanovení kvalit a nedostatků
1) kritika impresionistická- subjektivní dojmy, pocity- Arnošt Procházka, Jiří Karásek ze Lvovic
Impresionisté a ironikové
Umění jako kritika života

2) kritika realistická -František Xaver Šalda – požadavky: – tvůrčí individualita
– životnost
-původnost
– vnitřní pravdivost
Boje o zítřek- eseje o problematice umělec. tvorby
Duše a dílo- medailónky čes. a svět. autorů
Šaldův zápisník- časopis, Šalda jediný přispěvatel