Česká poezie po roce 1945

František Hrubín : 1910-1971 ; básník a dramatik, * v Praze, dětství a mládí v Lešanech, nedokončil filozofii a
práva , tvořil v časopisech pro děti (Mateřídouška, Zlatý máj) ; tvořil jakýsi mezičlánek mezi
generací proletářské poezie, poetismu a básníky začínající za války (Skupina 42)
· Zpíváno do dálky (intimní a přírodní lyrika, verše často velice smutné, teskné a melancholické ,
přírodní motivy (inspirace především v Posázaví) ; básně: Krajina rodu, Na sklonku lásky)
· Krásná po chudobě (ve stejném duchu jako předchozí ; motivy lásky a krajiny okolo řeky Sázavy)
· Země po polednách (podle stejnojmenné básně, poezie se měníÞuvědomuje si nebezpečí války , země
mu přestává být oporou a jistotou, píše o „vratkosti země“)
4 sbírky z doby okupace: znovu motivy lásky k ženě, rodné krajině, verše, ve kterých vzpomíná na Máchu a
Nerudu, dále verše plné marnosti, smrti, úzkosti a osudu národa)
· Včelí plást · Cikády · Země sudička · Mávnutí křídel
· Chléb s ocelí (1945, už po válce ; obsahuje tři rozsáhlé skladby:Stalingrad, Chléb s ocelí , Pražský máj)
· Jobova noc (1945 ; rozsáhlá básnická sbírka o 5 zpěvech, komponováno jako spor básníka s Jobem a
podstatě a poslání poezie , spor se odehrává na pozadí boje mezi starou a novou zemí
– 1.zpěv (Job žije ve staré zemi a jeho verše jsou bez srdce něhy a lásky , proti Jobovi stojí básník
Verlaine= a na jeho verších ukazuje Hrubín, co je podstatou a posláním poezie (to je:
na základě práce s metaforou má básnické slovo schopnost rozeznít v člověku pocity
něčeho zvláštního a výjimečného ; v díle Job často užívá Verlainovy verše, ale rychle je
Hrubín odnímá, páč si uvědomuje, že tyto verše k Jobovi nepatří)
– 2. a 4.zpěv (téměř totožné, převládají motivy války a jejích hrůz)
– 3.zpěv (je považován za nejkrásnější pro práci s metaforami ; stal se oslavou rodné země, důležité je
vědomí, že 2.sv.válka nebyla první dějinnou událostí, která rozhodovala o soudu ČechÞpo
době válečné doba mírová (kolébka-rakev))
– 5.zpěv (věnován J.Horovi, Hrubín přebírá jeho koncepci dějin ze sbírky Domov a z básně Zpěv rodné
zemi) )
· Řeka nezapomnění (verše z let 1941-44, motivy stejné jako v Jobově noci, ale zároveň vědomí, že by
se nemělo zapomenout na válku a musí udělat vše, aby se něco podobného neopakovalo)
· Hirošima (reakce na možnost dalšího zabíjení, obava o život, svět a lidstvo ; dominantní téma atomové
smrti , sbírka je varováním – od chvíle, kdy byla svržena atomová puma na obydlené město
visí nad lidstvem trvale hrozba dalších zásahů ; pojmenované podle stejnojmenné básně,
jejímž závěru opět motiv života)
· Můj zpěv (nejdůležitější z básní ; Hrubín překonává skepsi, myšlenky na smrt, uvědomuje si, že po
smrti se běh dějin nezastaví ; ústředním tématem je láska k člověku, životu a zemi)
· Proměna (básnická skladba (poéma) ;
dvě roviny: – obraz klidného letního odpoledne u Vltavy na Štvanici (lidé si nepřipouští
problémy a užívají si hezkého dne)
– antická báje o Daidalovi a Ikarovi (znovu využívá motiv Hirošimy , skladba opět
jako varování , výtvory lidského ducha se mohou stát nástrojem záhuby)
· Lásky (básnická svědectví o Hrubínových láskách (myšleni oblíbení básníci): Mácha, Sova, Seifert…)
poezie pro děti: určeno pro Hrubínovy děti
· Říkejte si se mnou · Špalíček pohádek
Skupina 42 :
Ivan Blatný : 1919-1990 ; po roce 1948 odešel do Británie a tam zůstal, věnoval se hlavně překladům, od pol.
50.let zcvokl, vydáván v nakladatelství Sixty-Eight Publisher
· Melancholické procházky · Hledání přítomného času
Jiří Kolář : 1914-2002 ; do literatury v roce 1941, v 70.letech odešel do emigrace, do konce života v Paříži, před
1968 navštěvoval kavárnu Slavii, ve výtvarném umění se věnoval koláži, realistický obraz dějů
· Křestní list · Sedm kantát
· Prométheova játra (zpracovává tématiku brutality v 50.letech, kdy nevinně umírali lidé, dílo už
v rukopise konfiskováno, autor zatčen a souzen)
· Mistr Sun o básnickém umění (veršovaný esej o poslání poezie založený na paralele se starým čínským
traktátech o vojenském umění)
Josef Kainar : 1917-1971 ; psal poezii pro děti , později se snaží být socialistickým básníkem
1.období tvorby 1940-1947 ve sbírkách se promítala realita protektorátu
· Příběhy a menší básně (básnická prvotina s pocity cizosti, cynismu a absurdity života ve válce)
· Nové mýty (ovlivněno Skupinou 42 ; báseň: Stříhali dohola malého chlapečka)
2.období tvorby 1948-1956 významná změna , píše společensky a politicky angažovanou poezii
· Veliká láska (věnováno oblíbenému autorovi V.Majakovskému)
· Český sen (optimistické bojovné dílo ovlivněné dobou-socialismem)
3. a poslední období 1956-1971 návrat k původním tématům, silně hořkost, samota a smutek (vše negativní)
· Člověka hořce mám rád (podle titulní básně, hořký vztah k člověku kvůli lidské nedokonalosti)
· Lazar a píseň (podle stejnojmenné básně , tady patrný jazykový experiment (řeč ulice))
Miroslav Holub : 1923-1998 ; už nepatří ke Skupině 42 ; ve své tvorbě bere jako inspiraci vědu , usiloval o
sloučení vědy a umění , věří,že lidský intelekt lze spojit s emocí ; po 1946 lékařská fakulta, pak
vědec v biologickém ústavu AV ČR a zároveň lékař (imunolog) , od 1951 redigoval Vesmír, studijní
pobyty v USA, Německu a Anglii, kde načerpal materiál k cestopisům a fejetonům
tématika: obraz pracovního prostředí (nemocnice a laboratoř), tomu odpovídá i forma (jednoduchý a
přesný jazyk s termíny)
· Denní služba (ohlas u kritiků i čtenářů , vyzdvihuje vlastnosti, které jsou nutné pro vědeckou práci-
houževnatost (báseň O Popelce))
· Achilles a želva (stejná tématika, Achilles (=věda) a Kaprál, který ho probodl (=hloupost, která brání
vědě) ; název sbírky básnickým obrazem: rychlý Achilles umře, želva pomalu, ale jistě dojde)
· Ačkoli · Kam teče krev (básnické sbírky)
Jaroslav Seifert : 1901-1986 ;* v Praze na Žižkově, nedostudoval gympl, už tehdy přispíval do novin a časopisů;
publicista, překladatel ; dostal Nobelovku za literaturu (1984 politické důvody) ; předseda svazu ČS
spisovatelů (69-70) , podepsal Chartu 77Þdlouho nesměl publikovat , v roce 1929 vyloučen z KSČ
(za své názory na Stalina) ; měl 4 období tvorby
1.období : proletářské umění
· Město v slzách (1921) · Samá láska (1923)
(obě díla reprezentují proletářskou poezii, později náznak poetismu ; sen prostého člověka ve
spravedlivější budoucnost , báseň: Děti předměstí)
2.období : poetismus
· Na vlnách TSF (=rádio ; 1925 ; zcela poetické, exotické motivy, hry se slovy, volné asociace,
svět ® filmové představení , optimismus)
· Slavík zpívá špatně (1926 ; pesimismus, odklon k vážnějším tématům)
3.období : doba 30.-50.let (tvořil mimo literární směry, motivy: stesk nad stárnutím, ticho, vzpomínky, krása
žen, láska v vlasti, obraz Prahy ; pravidelné verše, díla připomínají zpověď)
· Jablko z klína · Ruce Venušiny · Jaro sbohem (1937)
(předtucha války, návrat k rodné zemi ; láska k ženě i rodné vlasti (obě jsou stejně
cenné) báseň: Píseň)
· 8 dní (reakce na smrt TGM) · Zhasněte světla
(reakce na Mnichovskou smlouvu, výzva k obraně ; báseň: Píseň o rodné zemi(=jediná jistota))
· Světlem oděná (1940 ; pesimismus, obraz Prahy)
· Kamenný most (1944 ; také o Praze, Řípu a dominant ČR)
· Vějíř Boženy Němcové (1940 ; 120 let od * B.N. ; její tragický osud = osud ČR)
· Přilba hlíny (1945 ; vydání 8.dní a Zhasněte světla 1díle + báseň 28.10.1945 , radost z konce války)
· Píseň o Viktorce (50 paralela tragického osudu Viktorky ; písňová forma-o osudové lásce)
· Maminka (54 vzpomínky na dětství, domov… ; silné citové pouto Seiferta k matce , za to návrh na NC)
4.období : doba 60.-70.let (reflexní lyrika s volným veršem ; přelom v tvorbě, nedodržuje rým, verš, grafická
rozrůzněnost veršů ; ubývá metafory a poetismu , zvěcnění a zdrsnění tvorby, obsahují úvahy, osobní
vyznání , vzpomínkový ráz))
· Halleyova kometa · Koncert na ostrově · Morový sloup · Odlévání zvonů
· Býti básníkem (vydáno v samizdatu ; vzpomínky , rekapitulace života, oslava přátelství, lásky,
ženství…)
hodnocení: zobrazil život v jeho každodenním plynutí , vycházel z nejprostších věcí života
hlavní motivy: – láska k : – ženě (poetismus)
– mamince (Maminka)
– Praze (Světlem oděná)
– mateřštině (Vějíř Boženy Němcové)
– jara, růže a slavíka , pocit štěstí
– teskná melancholie a úzkost za smrti
formální proměna: nejprve písňová poezie ® lyrizovaná próza (volný verš)