Česká próza 30. let 20. století

30. léta – vrcholný rozvoj české prózy; 2 typy románů – společenský a individuální; důraz na psychologii postav; baladičnost
demokratická próza:
Karel Čapek – prozaik, dramatik, novinář Národních listů – tvůrce sloupku, otec lékař, narozen ve Svatoňovicích
– představitel pragmatismu – snaží se hledat příčiny určitého stavu, představitel relativismu – nic není trvalé, ale proměnné 1933-1935: Hordubal – děj na Zakarpatské Ukrajině; sedlák se vrací z USA, zavražděn
Povětroň – jasnovidec, jeptiška a básník stojí nad zraněným letcem a vymýšlí jeho předchozí život
Obyčejný život – hlavní postava rozebírá retrospektivně svůj na první pohled obyčejný život, ale uvědomuje si, že
každý je svým způsobem unikátní
1935-1938: Válka s mloky – utopický román o nebezpečí fašismu
První parta – z hornického prostředí
Hovory s TGM, Dášeňka čili život štěněte, Devatero pohádek
Karel Poláček – prozaik, novinář Národních listů, byl Žid, za okupace zemřel v Osvětimi
Dům na předměstí – majetnický pud probouzí v lidech špatné vlastnosti (domovník)
Muži v ofsajdu – satira na fotbalové fanoušky
Okresní město – nedokončený románový cyklus; jak se mění město za 1. sv. v.; nejhorší vlastnost – lhostejnost, plodí
totalitu
Bylo nás pět – humorný román, kontrast mezi nezkažeností dětí a dospělými; vyprávěno prostřednictvím dětského
hrdiny (Petr Bajza, Tonda Bejval, Čeněk Jirsák, Eda Kremlink, Zilvar z chudobince)
Eduard Bass – Cirkus Humberto – dynastie cirkusáků
Lidé z maringotek – povídky, satirický dekameron
Vladislav Vančura – Markéta Lazarová – ze středověku; renesanční typy lidí; láska Markéty ke zbojníkovi (láska vše překonává)
Luk královny Dorotky – soubor milostných povídek; inspirace Dekameronem
Tři řeky – snaží se zachytit celou společnost, mladý člověk hledá místo ve společnosti
Útěk do Budína, Konec starých časů
Karel Schulz – Kámen a bolest