„Macbeth“
– skotský vůdce vyhraje bitvu chce být králem. Tři čarodějky mu věští nesmrtelnost. Králem se stává Malcolm. Macbeth pozve krále na hostinu, zabije ho a vina padne na stráž. Macbeth vypadá jako hrdina korunovace. Vidí ducha krále strach, výčitky. Návrat prvorozeného syna Dankeho. Napadení hradu, vražda Macbetha. Převzetí moci, nastolení pořádku. Lady Macbethová zešílí a spáchá sebevraždu.
– reálný x nadpřirozený příběh
– touha po moci
Znaky shakespearovského dramatu
– neomezenost látky, času, místa
– obraz pozemského života, kladných i záporných lidských vlastností (žárlivost, vášeň, přátelství, věrnost, touha po moci, majetku, nenávist ap.)
– postavy žen (nepodřízené, samostatně rozhodující o svém životě) a lidové postavy (Juliina chůva, Falstaff)
– příčinou renesanční tragédie je lidská vášeň nebo náhoda (ne osud jako v antickém dramatu, proti němuž je vzpoura marná)
– komické prvky nejsou ostře odděleny od tragických
– jazyk veršovaný se střídá s prózou (nejnižší vrstvy, komické postavy); lidový jazyk
– vliv antického dramatu trvá, např. existence chóru (ale ve funkci úvodu do situace), motivy řeckého bájesloví
– blankvers – nerýmovaný pětistopý jambický verš
