České a světové drama do konce 19.stol.

Světové drama
Začátky dramatu se datují do 5.-4.stol.př.n.l. na území Řecka. Vyvinulo se při bujarých oslavách boha Dionýsa. Při kterých přednášel sbor pěvců, oděných do kozích kůží, písně doprovázené tancem. Z těchto písní se postupně vyvinulo divadelní představení – tragédie (=v původním smyslu píseň kozlů) resp. komedie.
Antické divadlo
znaky : látky z mýtů (střet člověka a boha)
hráli tři herci (muži, 1 hlavní 2 vedlejší plus sbor)
hrálo se i více dní
podporováno Athénami
Řecko
Aischylos : zakladatel řecké tragédie, napsal asi 90 her
· Oresteia (Agamemnon-král- je zabit ženou a jejím milencem ; syn Orestes je z pomsty zabije, za
provinění je žádán trest, Orestes je chráněn Apollónem, spor má vyřešit Athéna, ta to předá
soudu, který Orestea osvobodí)
Sofokles : dramatik, uvedl jako první třetího herce
· Antigona (tragédie, zachycuje konflikt mezi proměnlivými zákony lidí a trvalými zákony morálky)
· Král Oidipus (vzor osudové tragédie ; Théby-kterým Oidipus vládne- jsou postiženy morem, trest
bohů za nepotrestání vraha, Oidipus zjistí že viníkem je on sám (vražda otce a
incest s matkou –věštba), nakonec se oslepí a odejde do vyhnanství)
Euripides : na rozdíl od ostatních se zaměřil na konflikt člověka s člověkem (ne s bohem)
· Medea (zpracovává pověst o argonautech, kteří usilovali o získání zlatého rouna, vlastník è král;
králova dcera-Medea- pomohla rouno získat Jásonovi, zamilovala se do něj, odjela s ním
do Korintu, Jáson se zamiluje do jiné, pak se mu Medea pomstí, pošle milence rouno, to
na ní vzplane è smrt, pak zabije obě své a Jásonovi děti)
Aristofanes : autor komedií („=“ zpracování všedních témat, obyčejný jazyk, snaha zesměšnit jevy ze života)
· Ptáci ; Jezdci ; Vosy…
Řím
Plautus : představitel římské komedie, náměty z lidového prostředí
Terentius : také komedie, ale náměty z vyšších spol. vrstev
Seneca : básník a filosof-stoik, vychovatel Nerona, část jeho děl určena k recitaci
· Šílící Herkules ; Trójanky ; Faidra (tragédie s tradičními motivy, potlačena psychologie postav ;
vzývání mrtvých, popisy sebevražd)