Franz Kafka
– psal německy, introvert, spíše pesimista
– próza, povídky, romány, nejslavnější pražský spisovatel 20. stol
– zakladatel existencionalismu
– jeho otec snil o jeho praktické dráze: chtěl aby po něm zdědil krám (asi obchod J)
– žil ve zvláštním světě (fantazie), nesnášel praktickou práci, otce ß strach
– strach – pocit nedostatečnosti, viny, méněcennosti
– rozuměl si se setrou
– studoval práva, pak pojišťovací úředník (ač nesnášel úřednictví)
– pocit osamění – člověk ve společnosti (městě)
– nikdy neuzavřel sňatek – bál se udělat poslední krok
– obával se, nedůvěra v sama sebe, cítil existenční problémy, nechtěl se stát spisovatelem
– přítel Žid Max Brod – měl podle Kafkova testamentu spálit všechny jeho knihy až umře => neudělal to
– v 50.letech zákaz
dílo: román: Proces
– posmrtně vydaný, nedokončený, 10 kapitol – nikdo nezná pořadí
– hl. hrdina – Josef K. – úředník v bance, asi Praha
– ve 30. letech zatčen, neví za co, nezná obvinění, neví kým odsouzen, je na svobodě, pak předvolán k odsouzení (výslechy na půdě)
– cítí se nevinen, snaha o zlehčování, později přijímá osud a snaha ho ovlivnit
– soud neuznává hmatatelné důvody neviny a žádá doznání
– když se podvoluje, soud přitvrzuje
– K. nespatří své soudce a neslyší rozsudek
– před 31. narozkama ho 2 muži vedou z bytu a v lomu ho zabijí (nůž do srdce)
– mrtvý jako pes
– jeho život probíhal mechanicky, nesnaží se aktivně vystoupit proti, začal přijímat soud nad sebou, přijímal ho => provinění
– tajemství, absurdita
– životní pocity (vztah k byrokracii, vztah k otci – neznámý soud, osamělost hrdiny, existencionalismus, není časová posloupnost, není normální logika)
– detaily, boj s byrokracií – neúspěch, bezvýchodně humanistický náboj
– nejednoznačnost, neurčitost, poddal se mašinérii – pohltilo ho to
– pocit moderního člověka 20. stol. – obraz odlidštěného světa
– ztráta hodnot, jistot, vykořeněnost z řádu, není v co věřit, důraz na prosté bytí, marnost, nevíra, hledání cesty, žít podle zákona lidství (ale nevíme jaký je)
– pocit moderního člověka – anonymita, osamění, bezbrannost vůči stát. aparátu
dílo: povídka: Proměna
– Řehoř Samsa se proměnil v hmyz (odporný)
– zaměření na vztah Samsy a rodiny, na začátku šok, narůstá odpor rodiny, deprese
– výsledek – narůstá brutalita
– Ř. pozná, že situace je neúnosná, neřešitelná a sám ukončí svůj život
– umírá – pasivně, bez snahy o změnu
– není psychologická studie, sestra ho má jakš takš ráda, nenávist roste v agresivitu (otec hází jablka), matka ho trochu brání
– SCI-FI, není vědecky podložená
– téma: rodina, pasivita
– styl – bez citového zabarvení, spisovná čeština, neexpresivní, pozorujeme s odstupem
– odcizenost, absurdita
– Kafkův vztah s otcem a sestrou
dílo: román: Zámek
– přijede zeměměřič na vesnici à má tam mít práci, ale nemůže ji začít, snaží se dostat do zámku ale nejde to
dílo: román: Amerika
Marcel Proust
– odloučenost od lidí – stranil se společnosti
– francouzský spisovatel, zabýval se aristokracií, estét
dílo: román Hledání ztraceného času
– rozsáhlé, mnohovrstevné dílo, prostředí aristokracie
– autorovy prožitky, nálady, intimní prožitky, prožitky do nejmenšího detailu, líčení, detailní vnitřní prožitek
– psychologicky, subjektivně prožitek, žádný racionalismus
– prvně instinkt, pak rozum
– vnitřní monology, lyrizovaná věta, prolínání časových rovin, ich-forma
– vypravěč si obnovuje své vzpomínky na prožitky i na události, o kterých slyšel
– zachycuje subjektivní prožitky
James Joyce
– Ir, píše anglicky, silné osobnosti s Proustem
– časoprostor není u něj objektivní hodnota
dílo: román Odysseus – destrukce tradičního románu
– experiment s jazyka
– během 1 dne – obyčejný den
– podrobný záznam všech událostí pokřtěného irského žida, který stráví v Dublinu
– žurnalista – dělá pochůzky
– filosof. pasáže, 1 den je neobyčejný, nikdy se nevrátí
– zachycen tok vědomí
– formy: třeba monolog, dialog, vyprávění, katechismus, symbol části těla, nečlenění formální zarážkami (odstavce, tečky, čárky,…)
– pestrota vjemů – i chaos, záznam vnitřních pochodů, minulost zachycena předmětem
