Jan Neruda (1834-1891)
– významný novinář (pokračovatel Borovského)
– básník, fejetony, povídky, divadel. a liter. kritik, dramatik
– nar. v Praze (Malá Strana), věnuje se městu
– cit pro sociál. nespravedlnost, křivdu
– chudá rodina, otec – vysloužilý voják, matka – služka u boháčů
– uměl pozorovat lidi ze „zdola“
– studoval gympl, VŠ – práva, filosofie – nedokončil
– přechodné zaměstnání: učitel, novinář
– seznámil se s Němcovou a Erbenem
– organizoval kultur. život
– vztah s Karolinou Světlou – starší než on, vdaná
– píše o lásce a o národu
– 1. vlastenecký (národní) básník – obrací se k minulosti národa a přemýšlí nad přítomností a budoucností ; v básních není realismus
– jednoduchý, úderný verš, nejsou zdobné přívlastky, pozornost každému slovu
– všední slova obohatil
– lyrika – vlastenecká, intimní
– epika – balada sociální
dílo: poezie: Hřbitovní kvítí
Knihy veršů
Písně kosmické
Balady a romance
Prosté motivy
Zpěvy páteční
H.K. – smrt jeho přítele, rozchod (rozkol) s jeho přítelkyní
– pociťoval bolest rozdílů, soc. nespravedlnost
– pesimisté, ironie, kritika spisovatelů, úrovně literatury
K.V. – ukázka: Před fortnou milosrdných ; (fortna = brána)
– epika, monolog, je rozděleno do oddílů; děda mluví k vnukovi, který ho vede do kláštera (domov důchodců)
– smutné, hořké, děda se loučí – hodně pracoval ; starý člověk odchází
– sociální balada – jiná soc. balada – Dědova mísa
P.K. – snaha překročit lidskou omezenost, inspirace vývojem vědy a techniky
– námět: člověk, národ, budoucnost, kosmos
– jsou zde vlastenecké verše, malý národ může mít velkého ducha, nezáleží na velikosti národa ale na charakteru
– poznatky o vesmíru – úryvek: žabák vysvětluje žabám o vesmíru přiměřenou formou
– nekonečnost vesmíru – ukázka
B.A.R. – Romance o Karlu IV. (romance = rozmarný děj)
– Balada o polce – jak se polka rozmohla po celém světě
– Romance Helgolandská (ale je to balada = tragický konec, epika)
motto: „Hledám slovo prosté, chci tu báji vypravovat, z úst jak lidu roste.“
– báje typické pro národ
– lidový tón, chce přiblížit vážná témata, svatí bez svatozáře ???
P.M. – lidský život zachycen v koloběhu 4 ročních období
– jarní: autobiograf. rysy
– letní: dospělost, cíle, ideály
– podzim, zima: nemoc, úzkost, smrt matky
Z.P. – Velký pátek – motiv ukřižování Krista
– zamýšlí se nad osudem národa, neutěšená přítomnost
– ztráta české samostatnosti od 1526
– nedokončil, dokončil a vydal až Vrchlický
– Bílá sobota – motiv vzkříšení, vidí optimisticky budoucnost čes. národa
– novinář: – živil se tím, Národní listy
– psal literární kritiky i divadelní, zabýval se výtvarným uměním
– tvůrce fejetonů – krátká vtipná stať na dané aktuální téma
– 3000 fejetonů, čerpal i ze svých cest
– společenské náměty, souviseli s uměním
– prozaik – realista, městské prostředí, střední vrstva lidí
– žil na Malé Straně
– dobrý vypravěč
dílo: Malostranské povídky – realistický pohled na typické postavičky, město
– nejsou idealizované; charakter společnosti
– sbírka povídek – 13 ks.
– původně vydávány v časopisech
– autobiograf. rysy
– kritika maloměšťáctví – nadřazenost, touha po majetku, pomluvy, lidská lhostejnost
– forma: povídky, novely (Hastrman, Dr. Kazisvět)
Týden v tichém domě – úvodní, nejdelší povídka ; popis života obyvatel měšťanského domu během 1 týdne
– hokynářská rodina Bavorova se synem Václavem (autor), rodina domácího šije vojenské prádlo, starý mládenec Loukota
– 15 částí, ukázány nerovnosti mezi lidmi
Přivedla žebráka na mizinu – žebrák Vojtíšek (znám po celé Mále Straně) odmítl žebračku babu milionovou a ta rozšířila pomluvy, že je bohatý a lidé mu přestali dávat prachy a on umrzl
O měkkém srdci paní Rusky – chodila na všechny funusy plakat a pomlouvat až jí to policie zakázala, najmula si pokoj v ulici, kde funus musel projít a vždy vyšla před dům a plakala
U tří lilií – romant. příběh, básník se dívá na dívku, která v hospodě tančí a dostává zprávu, že její matka zemřela, ale pokračuje dál v zábavě
– zachycen okamžiku
Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku – Vorel se přistěhoval a zřídil si krámek, nikdo od něj mouku nekupoval (byl cizí a je smrdět kouřem), nevydržel to a spáchal sebevraždu
– hovorová čeština, i dialogy, umělecký realismus
Doktor Kazisvět – lékař (samotář) při pohřbu rady Schlegla zjistil, že není mrtvý à zkazil radost dědicům, ale on dál nezačal léčit
Psáno o letošních dušičkách – stará panna Máry (tlustá), dva muži ji z žertu vyznali lásku a pak oba ustoupili (ze vzájemné ohleduplnosti), Máry jim oběma dává na hrob o dušičkách věnce
Hastrman – charakter člověka, přímá a nepřímá charakteristika
– pan Rybář měl sbírku drahokamů a pak zjistil, že to byly polodrahokamy, byl zoufalý, že ztratí přízeň blízkých, ale byl ujištěn, že ho mají rádi i bez bohatství
Arabesky – próza, povídky ze všedního života (dělníci při stavbě železnice), chudé