Karel Čapek

významná osobnost národní a světové literatury, velice talentovaný a to nejen literárně, ale také výtvarně
-všestranný široký rozhled: prozaik, dramatik, překladatel, básník, novinář, esejista, cestovatel filozof, literární divadelní a výtvarný kritik, publicista
-určující osobnost české meziválečné literatury, pozvedl svým dílem úroveň české literatury
život: narodil se v rodině lékaře v Malých Svatoňovicích
-po gymnáziu studium v Praze, Berlíně a Paříži
-doktor filozofie( estetiky, dějin výtvarného umění)
-bratr Josef -společná tvorba , výtvarně nadaný- malíř, spisovatel a básník
-sestra Helena osobní známost s Masarykem(Hovory s TGM) jeho politiku a osobnost podporoval -v letech 1921-23 dramaturg a režisér Vinohradského divadla
-později publicista Lidové noviny(1917-21) tvůrce sloupku(stručnější než fejeton) o morálce a vkusu, vymyslel termín robot
– v 40.letech po Mnichově ztrácí naději, je ohromně zklamán vzniklou situací, jeho zdravotní stav se zhoršuje, umírá také TGM, v posledních letech života pronásledován fašisty a napadán vážně v tisku,
-zemřel předčasně v Praze roku 1938

filozofie: Karel Čapek byl zastánce pragmatismu, jinými slovy filozofie praktického života, věci nabývají svého významu tím , že jsou na něco užitečné
na pravdu se dívá na základě vnitřního prožitku, pravda je velice subjektivní , osobní pravda může existovat, ale měla by být podložena osobním svědomím , pravdu tvoří menší, měně podstatné pravdy, na pragmatismu se Čapkovi líbí u všeho kolem nás možnosti různého výkladu a hodnocení-uznával mnohost názorů , dále dobré a pravdivé je to, co se v praxi osvědčuje,
cit:“Lidé jednají špatně, ale z ohledu na jejich osobní zkušenost je nemůžeme odsuzovat.“
-smýšlením demokrat, velice liberální- svoboda pro každého
relativismus: pravda je relativním pohlížení na věc různými způsoby, relativita hodnot, uznával názor každého, ale musel být podložen osobním svědomým
dílo:
– pro své dílo čerpá z hovorové obecné češtiny
– z jeho díla je cítit lidskost blízká každému
– svým dílem překonává epickou krizi v 30 a 40.letech 20.století
svým dílem řeší vlastní cestou problémy 20.století, víra v rozum není vhodná, rozpadá se pozitivní výklad světa, Čapkovo dílo není vysoké umění-dílo psal pro vrstvy chudé i bohaté, pro všechny vrstvy , celospolečenský záběr, snažil se krizi epiky řešit pře nízký žánr tomu vyššímu snažil se lidem ukázat, že se dá žít
míšení žánrů-román, drama, povídky, úvahy, eseje, cestopisy, rozhovory, novinové články, drobné filozof.práce, smysl pro humor

hlavní období tvorby:
1)do 1920 povídky, hry, novinové sloupky,
2)1920-1928 dramatické a románové utopie
3)1928-1933 soubor próz psaných původně pro noviny, cestopisy
4)1933-1935 trilogie
5)1935-1938 protiválečná díla

dílo: 1. období

– první dílo s bratrem: Karkonošova zahrada
– Boží muka
– Trapné povídky – realistické zachycení života, banalita, otázky života, svobody člověka tajemství základy(motivy), život je chvíle vzpoury v životě kvůli nepříjemným podmínkám, člověk se však snadno vzdává
20. léta zaměření Čapka na drama, 6 her inscenováno

– Pragmatismus, čili filosofie praktického života
– drama: Loupežník – 1.hra pro vinohradské divadlo, kde pracoval jako režisér“ generační drama“ ,střetnutí mladé a starší generace (pokrytectví a opatrnictví dospělých)

2. období
– drama: RUR -drama pojednávají o obavě z budoucího střetnutí člověka s technikou, varování před přetechnizovaným světem
-děj: vynález umělého robota, člověka ohrozí existenci lidstva, ve chvíli, kdy se u robotů objeví city jsou lidé zachráněni
-myšlenka: člověk, který je schopný pracovat a není schopný myslet je robotem, ukázka jak by to vypadalo, kdyby byl člověk osvobozen od práce, práce je důležitý morální činitel, roboti způsobují odlidštění člověka( práce u pásu- odlidštěná práce) tím vzniká nemyslící dav, kterého se Čapek velice obává(Bílá nemoc)
-s davem není možné diskutovat
cit:“Děsím se davu je nejhloupější a nejkrutější ze všech davů.“
„Lidstvo je pouze vlaštovka, která si pracně ulepila hnízdo pod krovem kosmické prachárny.“

– román: Továrna na Absolutno – fejetonový román, netypická románová forma

– román: Krakatit – ničivá síla převratného vynálezu vymyšleného lidmi obrácená proti nim, „Kdo myslí na nejvyšší odvrátil se od lidí.“

– román: Adam Stvořitel – kritika kritiků, kteří kritizují ,ale nic netvoří, svět není třeba měnit , protože každá změna vede k horšímu

– drama: Věc Makropulos – polemika, založená na tématu nesmrtelnosti a dlouhověkosti

– komedie: Ze života hmyzu – nemilosrdná alegorie lidského života, zesměšnění lidí, kteří jsou zaslepení majetkem

3. období
– drobné prózy: Zahradníkův rok, Dášenka, čili život štěněte, Jak se co dělá, Devatero pohádek, Kniha Apokryfů, Měl jsem psa a kočku, Sloupkový ambit,

Hovory s TGM – -zachycení názorů a postřehů prvního prezidenta republiky, o demokracii, životě, vzpomínky na různá období života, politika, náboženství, kultura

Povídky z jedné a druhé kapsy – experiment s jazykem hovorový jazyk umělecká funkce posílení vztahu autora a čtenáře
povídky různorodé, kriminální námět“nedetektivní detektivky“
– Čapkovi jde o chování, morálku pachatele, zabývá se duší zločince
Modrá chryzantéma- p.Fulius, Klára , hlídač

4. období
– poznávací trilogie: Hordubal, Povětřoň, Obyčejný život -odvrat od utopie, nadsázka, ústřední téma: poznání člověka- snaží se o niterné řešení,
-současně přibývá dobová atmosféra

Hordubal
-tři pásma:
1.příběh přistěhovalce do Ameriky, který se vrací po 8 letech z Ameriky
2. příběh pokračuje vyšetřuje se smrt
3.soudní líčení, veřejné mínění o Hordubalovi a jeho zavraždění
-pravda není to, co se rýsuje na první pohled poznat člověk a znamená poznat ho v hlubinách jeho duše
„Tím neznamená, že pravd neexistuje“
-Hordubal: pasivní postava, pokorný, politováníhodný hrdina, je zabyt
-obraz venkova, který je změněn penězi hospod. a politickou situací
Povětroň
-3 interpretace osudu 1 člověka, portrét neznámého letce, který havaroval, leží v nemocnici
-střídají se u něj jeptiška, jasnovidec a básník
-myšlenka: jednotlivá pravda se skládá z menších pravd, když nás ví bude hodnot urč. osobu budeme do toho vkládat subjektivní pocity, ale můžeme i přesto určit rys člověka, zamyšlení nad životními etapami, člověk má možnost volby a každý má mnoho tváří
cit:“Člověk je zástup skutečných a možných osob.“
-lidská duše se nedá spoutat ani přesně určit

– protifašistické drama: Bílá nemoc – utopické dílo, rozpad human. ideálů lidstva
-děj: odehrává se v neznámé zemi, v této zemi se zbrojí do války a objevuje se nemoc, kterou není nikdo schopen léčit pouze Dr. Galén, podmínkou jeho léčby je zastavení války a bojů, chce mír proto odmítá léčit bohaté, kteří mohou ovlivnit válku
-baron Krug: nakažený ředitel zbrojních závodů; Galén po něm chce zastavení zbrojení Krug se spojuje s Maršálem a a oznamuje ,
že zastaví výrobu, Maršál naléhá na barona a později mu schvaluje výrobu, Krug se zastřelí

– román: Válka s mloky – varující a pesimistické dílo, napsáno v r.1935-36, dílo reagující do velké míry na politické dění 40. a 30.let
-utopický román, Jak by to vypadalo kdyby přišli na zemi mloci, kteří by ohrozili lidstvo
-forma: netypický román, novinové články, interview, obrázky, vkládání různých bílých papírů,
-myšlenka: vystupuje proti buržoazní kultuře, bezmyšlenkovitost filmů, divadel
-ukazuje nebezpečí, negativa doby, dívá se na oblast hospodářství, politiky, kultury
Kam se ubírají dějiny lidstva?
-politické: uzavírají se dohody, ale dohody se nedodržují, kritizování společnosti národů, svět konvence, které nic neřeší
-hospod. kapitál usměrnil obchod na ohavný kšeft( Amerika, Itálie, Francie)
mloků si lidé nejdříve nevšímají, ale mloci se vyvíjejí odděleně, samostatně, vznikají spolky lidí a mloků, začínají srážky mezi lidmi a mloky, Čapek zde vystupuje proti fašismu, jako pacifista se vzdává názoru, že situaci lze vyřešit bez boje, mloky lze porazit jedině až se pustí sami do sebe- výzva k boji s mloky

– román: První parta – skupina horníků je zavalena v dolu, hledá se osoba, která horníky zachrání, hrdinství, mužné přátelství, solidarita, pevnost charakteru, chvála práce obyčejných lidí

– drama: Matka – drama reálné a fiktivní-2 roviny
– reálná – matka ztrácí rodinu
– fiktivní – matka ve své pracovně vede rozhovory s duchy zemřelých, matka obhajuje princip ženství
cit:“Kdyby se za vlast, pravdu a svobodu neplatilo životem, neměly by tu ohromnou strašnou cenu.“

– román: Život a dílo skladatele Foltýna – dílo nedokončeno, román, umění je služba