Vladislav Vančura

Vladislav Vančura – avantgardní poetistická próza
všestranně nadaný, člen Devětsilu, zajímal se o výtvarné umění- malíř
stal se však doktorem, režísér, publicista, psal také pro děti
-komunistický pohled- levicové zaměření, protiklad Karla Čapka v myšlení a pohledu na svět
-experiment s jazykem, svým dílem řeší jako Čapek meziválečnou epickou krizi
próza: netypické historické romány, imaginativní próza- vliv postupů avantgardy, zvláště pak moderní poezie (metoda asociace, lyričnost, obraznost)rysy:
Vančura „renesanční prozaik“-krásy nahého těla, obdiv ženského těla, metafory, smysl pro fantazii(lehce naturalistické obrazy)
vypravěč vstupuje od děje, dlouhá souvětí, archaismy- přechodníky, humanismu, renesance popis
jazyk od argotu až po biblické archaismy- prolínání
-20. léta- na jeho díle byl patrný vliv proletářské literatury – próza esteticky působivá, formálně neobvyklá a originální
-některá díla mají pomalý spád, lyrizuje je

dílo: – Rozmarné léto – poetistická humoristická knížečka, maloměsto během jednoho léta, atmosféra pohody, plavčík Antonín Důra, jediné vzrušení – do městečka přijíždí kouzelník Arnošt a jeho pomocnice Anna,

– Dlouhý, široký a bystrozraký
– Markéta Lazarová – baladický román, příběh středověkých lapků, příběh je oslavou lásky, i když končí tragicky- prozaicky romantický příběh, odehrává se v hluboké minulosti, klan Kozlíka (Roháček) – syn Mikuláš × klan Lazara (Obořiště) – dcera Markéta,

– Pekař Jan Marhoul – tragický příběh pekaře, básnická metafora, o znehodnocení lidské práce a vykořisťování lidí, je to tragický osud zchudlého benešovského pekaře (baladické ladění), děj:pekař půjčuje zákazníkům na dluh, důvěřuje lidem, kteří ho vykořisťují, přichází o pekárny, onemocní a umírá v okamžiku když se mu nesplní jeho poslední přání, aby alespoň jeho syn mohl studovat- mýtus o proletářské duši, pekař je typem poctivého a pracovitého člověka, který rozdával všem kteří to potřebovali, ale je zničen v nelidském bezcitném světě sobectví
-pekař má určité ideály, ale ve světe, kde žije, je nemůže naplnit a sám na to doplácí

– Konec starých časů
– psal v době okupace: Obrazy z dějin národa českého – předválečné období monumentální dílo s nádherným jazykem
-pohnutkou bylo ohrožení země fašismem, chce povzbudit národní cítění, zdůraznit slavnou minulost, stačil napsat 2 díly-je to historické pásmo, obsahující oddělené povídky nebo cykly (např. novela Kosmas)-význam tohoto díla je v národní minulosti – poučení a posílení národního sebevědomí-je psáno dokonalým jazykem
-obohacení prózy lyrikou a tím řeší krizi epiky, cit:“Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastný.“,

Jan Havlíček – psychologická próza
dílo: – Helimadoe
– Petrolejové lampy
– Neviditelný

Karel Josef Beneš
dílo: – Kouzelný dům
– Uloupený život

Egon Hostovský – existencionalistická próza
dílo: – Úkryt

Václav Řezáč – psychologická a socialistická budovatelská próza
dílo: -Rozhraní- pojednává o vnitřním morálním zrání středoškolského učitele Austa, začínajícího spisovatele všechny tři psychologické romány vznikly z okupace